25 C 277/2022-143 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 13. 7. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 390 498,77 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 31. 7. 2018 smlouvu o úvěru [číslo], na základě které poskytla žalované úvěr až do výše 500 000 Kč. Žalovaná úvěr ve výši 500 000 Kč čerpala dne 1. 8. 2018. Žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 120 měsíčních splátkách ve výši 5 279 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci spolu s úrokem ve výši 4,9 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník poplatků a obchodní podmínky. Jelikož žalovaná úvěr řádně nesplácela, žalobkyně jej ke dni 15. 9. 2021 zesplatnila. Ke dni 22. 6. 2022 činí dlužná částka 437 827,19 Kč a sestává z jistiny ve výši 388 300,77 Kč a příslušenství. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: - ze žádosti o poskytnutí úvěru, ze smlouvy o úvěru, z všeobecných obchodních podmínek, obchodních podmínek, ze sazebníku poplatků a přehledu splátek soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 31. 7. 2018 smlouvu o úvěru [číslo], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 500 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet ve 120 měsíčních splátkách ve výši 5 279 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci a platit úrok ve výši 4,9 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry a sazebník poplatků. Dle čl. 9 OPSÚ pokud je žalovaná v prodlení se splácením jakékoliv částky vůči žalobkyni, je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, tedy prohlásit, že všechny jeho pohledávky z poskytnutého úvěru jsou splatné ke dni uvedenému v prohlášení (oznámení). Dle čl. I.7. Smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat z nesplacených částek úrok z prodlení v zákonné výši. Dle sazebníku poplatků činí poplatek za upomínku 300 Kč a poplatek za první a další výzvu 500 Kč; - z předsmluvních informací, že žalobkyně poskytla žalované informace týkající se úvěru; - z informací o klientovi, že žalovaná měla ke dni uzavření úvěrové smlouvy 1 splátkový kontrakt, měsíční splátky činily 4 508 Kč, nesplacená jistina celkem 387 688 Kč, neměla žádné dlužné či nesplacené splátky; - z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet], že žalovaná čerpala dne 1. 8. 2018 úvěr v celkové výši 500 000 Kč; - z oznámení o zesplatnění a z dodejky soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne 17. 9. 2021 oznámila žalované, že všechny pohledávky z úvěru se stávají splatnými ke dni 15. 9. 2021 z důvodu prodlení žalované s placením splátek úvěru. Žalobkyně dále žalovanou vyzvala k zaplacení částky 400 887,99 Kč; - z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 28. 6. 2021, z kvalifikované výzvy ze dne 3. 3. 2022 a z dodejek soud zjistil, že žalovaná byla opakovaně vyzývána žalobkyní k úhradě dlužných splátek před zesplatněním úvěru. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: dne 31. 7. 2018 uzavřela žalobkyně se žalovanou Smlouvu o úvěru reg. [číslo]. Nedílnou součástí Smlouvy byly i Obchodní podmínky pro ČSOB Spotřebitelské úvěry. Žalobkyně poskytla žalované po splnění všech smluvních podmínek peněžní prostředky formou účelově vázaného spotřebitelského úvěru do celkové výše úvěrového limitu 500 000 Kč. Žalovaná dne 1. 8. 2018 čerpala od žalobkyně peněžní prostředky ve výši 293 755,15 Kč ve prospěch úvěrového účtu č. [bankovní účet] a ve zbývající výši 206 244,85 Kč ve prospěch svého běžného účtu č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 4,9 % ročně ve 120 pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši 5 279 Kč splatných vždy nejpozději do 15. dne příslušného měsíce. V případě, že žalovaná nedodržela termín a výši splátky nebo nesplatila ostatní peněžité závazky vyplývající ze Smlouvy, byla žalobkyně oprávněna po ní požadovat úrok z prodlení v zákonné výši i poplatek za zaslání první a další upomínky ve výši 300 Kč a poplatek za zaslání výzvy k úhradě ve výši 500 Kč. Žalobkyně před uzavřením Smlouvy posoudila s náležitou odbornou péčí úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalované, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek úvěru, byla ze strany žalobkyně opakovaně vyzvána k úhradě splatných dlužných splátek včetně příslušenství a poplatků. Protože ani poté žalovaná dlužnou částku neuhradila, prohlásila žalobkyně všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni 15. 9. 2021 za splatné. Dlužná částka k 22. 6. 2022 činí 437 827,19 Kč, a to v následujícím členění: jistina 388 300,77 Kč, poplatky 2 198 Kč, smluvní úrok 22 655,92 Kč, úrok z prodlení 24 672,50 Kč. Žalovaná do zesplatnění úvěru zaplatila celkem 32 řádných úvěrových splátek po 5 628 Kč v celkové výši 180 096 Kč, z čehož byla částka 109 832,50 Kč použita na úhradu jistiny, částka 59 095,50 Kč na úhradu smluvních úroků a částka 11 168 Kč na úhradu poplatků za pojištění. Následně před podáním žaloby žalovaná uhradila na jistinu úvěru ještě dne 13. 3. 2022 částku 1 866,73 Kč. Dlužná jistina tak činí ke dni podání žaloby částku ve výši 388 300,77 Kč, neboť žalovaná z poskytnuté částky 500 000 Kč uhradila na jistinu pouze částku 111 699,23 Kč. Žalobkyně žalovanou prostřednictvím právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 3. 3. 2022. Žalovaná přes tuto výzvu svou povinnost nesplnila a dlužná částka nebyla k datu tohoto podání uhrazena. 5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle ust. § 1968 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů. 11. Po provedeném dokazování soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud dovozuje, že jednáním účastníků došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru ve smyslu výše cit. ustanovení § 2 395 a násl. občanského zákoníku, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků v celkové výši 500 000 Kč a žalované tak vznikla synallagmatická povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit ve sjednaných pravidelných splátkách a zaplatit sjednaný obchodní úrok. Vzhledem k prodlení žalované se splácením splátek úvěru žalobkyně přistoupila