29 C 141/2022-41 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 11 128 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč s roční úrokovou sazbou 0 %. Sjednán byl i jednorázový poplatek za poskytnutí (330 Kč) jednorázový poplatek za službu expres výplata (199 Kč) a měsíční poplatek za tzv. bezpečnou splátku (poplatek ve výši 99 Kč, účtován pouze jednou dne [datum]). Splatnost úvěru byla stanovena na [datum]. Jelikož žalovaný nic nezaplatil, vznikly žalobkyni dále náklady na vymáhání pohledávky ve výši 2 x 100 Kč spojené s upomínáním a nárok na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 300 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 4. Soud na základě žalobkyní předložených důkazů (výpis z OR, kopie dokladů, úvěrová smlouva včetně související dokumentace, předžalobní výzva vč. podacího archu, výpis proplacení smlouvy, splátkový kalendář) učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalobcem byla dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě mu byla stejného dne na bankovní účet vyplacena finanční částka ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 30 dnů (úvěrová smlouva, výpis proplacení smlouvy). Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného v registrech, posoudila jeho příjmovou a výdajovou stránku a na základě vyhodnocení úvěr schválila. Součástí úvěrové smlouvy byly i související poplatky (330 Kč za poskytnutí, 199 Kč za expres výplatu, 99 Kč za bezpečnou splátku). I tyto poplatky se žalovaný zavázal uhradit do 30 dnů od poskytnutí úvěru (úvěrová smlouva). Žalovaný nic neuhradil, tudíž žalobkyni dle dohodnutých smluvních podmínek vznikly další náklady spojené s vymáháním/upomínkováním (2 x 100 Kč) a nárok na smluvní pokutu ve výši 3 % z dlužné jistiny, tj. 300 Kč (úvěrová smlouva, sazebník poplatků). Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu (předžalobní výzva vč. podacího archu). 5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 8. Podle ust. § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru, že na základě těchto smluv byly žalovanému finanční prostředky poskytnuty a že dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, kterou žalovaný řádně nesplácel. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku ze smlouvy o úvěru, byť částečně, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Žalovaný však zůstal v tomto směru zcela pasivní. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 11 148 Kč (složený z jistiny 10 000 Kč a poplatků) včetně příslušenství tak soud shledal důvodným. Požadovaný úrok z prodlení (včetně kapitalizovaného úroku z prodlení) je v souladu se zákonem a se skutkovými zjištěními soudu. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem. Odměna za zastupování je určena ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 advokátního tarifu a dále se přiznává náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu této daně výši 21 % z odměny za zastupování (tj. částka 252 Kč).