29 C 142/2022-66 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 609,15 Kč s příslušenstvím jakožto postupník pohledávky společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [jméno]“). [příjmení] [jméno] uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě se mimo jiné zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno], který umožnil žalovaném přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem, kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný překročil úvěrový limit a nesplácel úvěr řádně a včas. [příjmení] [jméno] využila svého práva a dne [datum] aktuální výši nepovoleného přečerpání převedla na nově zřízený úvěrový účet za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách. Žalovaný ani přesto svou povinnost nesplnil, [právnická osoba] proto prohlásila úvěr za ihned splatný ke dni [datum]. Za zaslanou upomínku ze dne [datum] náleží [právnická osoba] smluvní poplatek ve výši 600 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 4. Soud na základě žalobkyní předložených důkazů (smlouva o bankovních produktech a službách včetně dispozice ke smlouvě, všeobecné produktové podmínky, sazebník poplatků, základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, výpis z úvěrového účtu 03/ 2020 [číslo], oznámení o zesplatnění, smlouva o postoupení pohledávek včetně oznámení postoupení a podacího archu, předžalobní výzva včetně podacího archu) učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi [právnická osoba] a žalobcem byla uzavřena smlouva, kterou konkretizuje dispozice ze dne [datum], v níž byly mimo jiné stanoveny parametry kontokorentního úvěru [anonymizováno], tj. povolený limit do výše 10 000 Kč, úroková sazba 21,99 % (smlouva o bankovních produktech ve spojení s dispozicí ke smlouvě). Dle [číslo listu] písm. f) základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru byla žalobkyně oprávněna v případě překročení povoleného limitu převést debetní zůstatek z běžného účet na nově otevřený úvěrový účet ke dni zrušení povoleného limitu a oznámit žalovanému číslo nového účtu, celkovou dlužnou částku a výši jednotlivých splátek. Z [číslo listu] ve spojení s [číslo listu] dále vyplývá, že v případě porušení smluvního ujednání je [právnická osoba] oprávněna prohlásit kterékoliv závazky klienta za okamžitě splatné a požádat jej o předčasné splacení (základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru). Žalovaný se zavázal dodržet stanovený/povolený úvěrový limit ve výši 10 000 Kč, který překročil, konkrétně čerpal částku 12 009,15 Kč. [příjmení] [jméno] převedla v březnu 2020 přečerpané prostředky na zvláštní úvěrový účet. Žalovaný nehradil žádné splátky, dne [datum] mu byla zaslána upomínka, s níž je spojen poplatek ve výši 600 Kč (výpisy z úvěrového účtu, sazebník poplatků). [příjmení] [jméno] žalovanému oznámila zesplatnění úvěru ke dni [datum] (oznámení zesplatnění). Mezi [právnická osoba] a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž obsahem je i předmětná pohledávka za žalovaným. Postoupení bylo žalovanému oznámeno, žalovanému byla zaslána předžalobní výzva (oznámení postoupení a předžalobní výzva včetně podacích archů). 5. Dle ust. § 1746 odst. 2 občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 8. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 9. Podle ust. § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 13. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 14. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k právnímu závěru, že mezi [právnická osoba] a žalovaným došlo k platnému uzavření inominátní smlouvy (v části týkající se [anonymizováno] je dle obsahu nejbližším smluvním typem smlouva o úvěru), jejímž předmětem byla možnost žalovaného čerpat úvěr až do výše 10 000 Kč. Žalovaný porušil smluvní podmínky, jelikož přečerpal úvěrový limit (konkrétně čerpal 12 009,15 Kč). [příjmení] [jméno] postupovala v souladu s dohodnutými podmínkami bankovního produktu, když zesplatnila celou dlužnou částku ke dni [datum], což žalovanému řádně oznámila. Žalobkyně se stala na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] věřitelem na místo [právnická osoba]. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byly uzavřeny smlouvy o úvěru, že na základě těchto smluv byly žalovanému finanční prostředky poskytnuty a že dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému částku 12 009,15 Kč, kterou žalovaný řádně nesplácel. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku ze smlouvy o úvěru, byť částečně, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Žalovaný však zůstal v tomto směru zcela pasivní. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 12 609,15 Kč (složený z částky čerpaného úvěru a poplatku za zaslanou upomínku) včetně příslušenství tak soud shledal důvodným. Požadovaný úrok z prodlení (včetně kapitalizovaného úroku z prodlení) je v souladu se zákonem a se skutkovými zjištěními soudu, úrok ve výši 21,99 % z výše nesplaceného úvěru byl žalovaný zavázán hradit na základě podmínek poskytnutí úvěru. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem. Jelikož se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11, opakovanost vyplývá například z řízení vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 233/2022, 14 C 124/2022 nebo 17 C 181/2022), náleží odměna za zastupování ve výši 900 Kč