29 C 163/2022-31 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 015 Kč s příslušenstvím, jakožto jízdného a přirážky k jízdnému jako sankce za jízdu bez platného jízdního dokladu, jelikož žalovaný dne [datum] použil vozidlo hromadné dopravy a na výzvu se neprokázal platným jízdním dokladem. Pohledávka vznikla Dopravnímu podniku [právnická osoba], [IČO], na žalobkyni byla postoupena. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalobkyně ani žalovaný nevyjádřili, přičemž byli rovněž poučeni o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Dne [datum] v [údaj o čase] hodin byl žalovaný na tramvajové lince [číslo] provozované právní předchůdkyní žalobkyně kontrolován pověřeným zaměstnancem právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž se při této přepravní kontrole neprokázal žádným jízdním dokladem. Jeho totožnost byla ověřena z [číslo obč. průkazu], což žalovaný stvrdil svým podpisem. Ve smluvních přepravních podmínkách žalobkyně stanovila k jízdnému ve výši 15 Kč přirážku ve výši 1 000 Kč pro případ jízdy bez platného jízdního dokladu. Pohledávka za žalovaným v celkové výši 1 015 Kč byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne [datum]. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil ani přes výzvu zástupce žalobkyně. 7. Podle § 2550 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 8. Podle § 2578 občanského zákoníku stanoví podrobnější úpravu přepravy osob a věcí jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 9. Podle § 37 odst. 5, 6 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách (5) Cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)), c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b). (6) Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 10. Podle § 3 odst. 1, 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob (dále jen„ přepravní řád“) vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu 1) a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen„ jízdné“) podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem (dále jen„ nástup do vozidla“). 11. Podle § 4 přepravního řádu se cestující pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 12. Podle § 7 odst. 3, 5, 6 přepravního řádu (3) Cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. (5) Nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdenku s přirážkou. (6) Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 13. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Podle § 1880, odst. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 15. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Soud po právním hodnocení věci dospěl k tomu, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni řádně postoupena. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o přepravě osob tím, že použil dopravní prostředek právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž se současně při kontrole neprokázal jízdním dokladem. Tím mu vznikla povinnost uhradit vedle jízdného ve výši 15 Kč také přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaný netvrdil (současně ani neprokázal), že žalobní nárok, byť alespoň částečně, uhradil, respektive, že tento zanikl některým z jiných zákonných způsobů. Vzhledem k tomu soud žalobě vyhověl včetně požadovaných úroků z prodlení, jelikož tvrzený počátek prodlení u uplatněného nároku odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Lhůta k plnění byla stanovena obecná třídenní pariční lhůta, a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 18. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 300 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšnou stranou, a proto jí přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč, celkem tedy 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), 3 x paušální náhrada po 100 Kč, celkem tedy 300 Kč za tyto úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. Částku 1 300 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.