13 C 15/2023-57 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 14 100 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále také jen„ věřitel“), uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli jistinu spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč v hotovosti v 52 týdenních splátkách ve výši 640 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 19 180 Kč, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Předmětem žalobního nároku je částka 14 100 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 473,56 Kč a z poplatku (kapitalizovaném úroku) ve výši 5 626,44 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 17 217,78 Kč spočítaného z dlužné částky 14 100 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla výše uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o půjčce, ze smluvních podmínek a zákaznické karty, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli jistinu spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč v hotovosti v 52 týdenních splátkách ve výši 640 Kč. Žalovaný v rámci uzavírání smlouvy uvedl, že pracuje jako OSVČ s příjmem 20 000 Kč měsíčně a měsíčními výdaji 7 800 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že pohledávky za žalovaným ze smluv o půjčce byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupeny na žalobkyni, toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 6. Z výzvy k plnění a z podacího lístku, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne [datum] podaným na poštu dne [datum] k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli jistinu spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč v hotovosti v 52 týdenních splátkách ve výši 640 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 19 180 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne [datum] podaným na poštu dne [datum] k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 8. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti. 9. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013 (dále jen„ OZ“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejné druhu. 10. Dle § 517 odst. 1,2 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11. Podle ust. 39 OZ neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 12. Podle ust. § 41 OZ vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 13. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací na straně žalobkyně a dospěl k závěru, že původní věřitel předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni řádně převedl smlouvou o postoupení pohledávek, žalobkyně je tak ve sporu aktivně věcně legitimována. 14. Soud dovozuje, že jednáním účastníků došlo k uzavření platné smlouvy o půjčce ve smyslu výše cit. ust. § 657 OZ, když věřitel plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit ve sjednaných pravidelných splátkách. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy o půjčce uhradil částku 19 180 Kč, která měla být věřitelem z důvodů, které soud rozebere níže, započtena na dlužnou jistinu. K úhradě tak zbývá částka 820 Kč. Soud rovněž přepočetl kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení s ohledem na přiznání ponížené jistiny a dospěl k závěru, že tento činí z částky 820 Kč za dobu od [datum] do [datum] částku 987,60 Kč. Nárok žalobkyně na úhradu částky 820 Kč tak soud shledává důvodným, a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti po jeho přepočtu s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. (výrok I.) 15. Naproti tomu žaloba co do požadavku na zaplacení částky 13 280 Kč včetně příslušenství z této částky je dle soudu nedůvodná. V případě smlouvy o půjčce nelze dohodnout poplatek, lze dohodnout pouze úrok za poskytnutí peněz. Uvedené ustanovení je kogentní a nelze se od něj odchýlit, takové ujednání by bylo neplatné pro rozpor se zákonem – 39 OZ. Nicméně při preferenci výkladu nezakládajícího neplatnost (rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 625/03) lze dospět k platnosti uvedeného ujednání při posuzování poplatku jako úroku. Soud tedy na základě výše uvedeného souhrnný poplatek posuzoval jako úrok. V případě smlouvy o půjčce ze dne [datum] byl poplatek sjednán ve výši 13 280 Kč, byly-li peněžní prostředky poskytnuty na dobu 52 týdnů, pak ročně se jedná o cca 66,4 % poskytnutých částek. Soud vycházel z Databáze časových řad ARAD ČNB ohledně výše úroků, které požadovaly banky u úvěrů s obdobnými parametry v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru, a zjistil, že horní hranice úrokových sazeb činila 13,04 % ročně. Ačkoliv je pravdou, že věřitel je nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, tato skutečnost se projevuje v tom, že soudy v rámci posuzování rozporu sjednané sazby s dobrými mravy obě sazby poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě však sjednaná sazba úroků převyšuje výrazně nejvyšší sazby úroků u bankovních úvěrů a je třeba ji považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 39 OZ i bez návrhu. Z uvedených důvodů tak platby žalovaného nemohly být věřitelem započteny na poplatek, když měly být započteny na jistinu. Z uvedených důvodů tedy byla žaloba, co se týká žalobkyní požadované částky 13 280 Kč včetně příslušenství z této částky zamítnuta (výrok II). 16. O náhradě nákladů řízení ve výroku III. bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalovaný byl v daném řízení převážně úspěšný a měl by tak nárok na náhradu nákladů řízení, tyto mu však dle obsahu spisu nevznikly.