14 C 14/2023-25 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 100 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 21. 12. 2021 smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 28. 2. 2022. V případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky se žalovaný zavázal uhradit jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše sankce tak činí 2 500 Kč. Žalobkyni dále podle smlouvy vznikl nárok na poplatek ze poskytnutí úvěru ve výši 5 600 Kč 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. Soud učinil následující z listinných důkazů skutková zjištění a následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 21. 12. 2021 smlouvu o podnikatelském úvěru. Žalobkyně se předmětnou smlouvou zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 8 000 Kč, doba trvání úvěru byla sjednána do 28. 2. 2022 a mezi účastníky byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 600 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve splátkách. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoli jednotlivé splátky je žalovaný povinen uhradit žalobkyni jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalobkyně na účet protistrany dne 21. 12. 2021 zaslala částku 8 000 Kč. Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne 27. 3. 2022 vyzval žalovaného k úhradě žalobní pohledávky 4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 7. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 9. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o úvěru, když žalobkyně splnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků žalovanému a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit sjednaný poplatek za čerpání úvěru. Žalobkyně v řízení řádně prokázala, že předmětná úvěrová smlouva byla mezi účastníky platně uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty sjednané finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č.j. 75Co 75/2010-83). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu dlužné částky, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli byla tato poskytnutá částka v žalované výši uhrazena. Žalovaný však tyto skutečnosti soudu netvrdil ani neprokázal. Soud tak žalovaného zavázal k úhradě dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč a dále k úhradě sjednaného poplatku za čerpání úvěru ve výši celkem 5 600 Kč. Žalobkyně pak v souladu se smlouvou po žalovaném oprávněně požaduje zaplacení vyúčtované smluvní pokuty za každou dlužnou splátku ve výši 2 500 Kč (5krát 500 Kč). Soud pak žalobkyni přiznal právo rovněž na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 16 100 Kč za dobu od 1. 3. 2022 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. jakožto lhůta obecná pariční třídenní. 12. Výrokem II. soud zavázal žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, když k okamžiku vydání rozhodnutí tento doplatek soudního poplatku zaplacen nebyl. Podle zákona č. 549/1991 Sb., vzpp., o soudních poplatcích, soudní poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti, v daném případě tedy podáním žaloby. Soudní poplatek v projednávaném případě činí 1 000 Kč, zaplatila – li žalobkyně toliko 800 Kč, pak soud žalobkyni zavázal k úhradě doplatku soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to na účet Okresního soudu v Olomouci. Pakliže bude v mezidobí doplatek soudního poplatku zaplacen, pak pochopitelně zaniká poplatková povinnost žalobkyně vyplývající z výroku II. tohoto rozhodnutí. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 8 550,40 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1000 Kč, sazbou mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 5 340 Kč za 3 úkony právní služby po 1 780 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové výši 900 Kč a 21% DPH ve výši 1 310,40 Kč z odměn a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH.