18 C 195/2023-135 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 32 540 Kč s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč zasláním na účet žalované. Tuto částku se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni spolu se smluvním úrokem 0,9 % denně nejpozději do [datum], smluvní úrok tak za dobu od poskytnutí úvěru do doby splatnosti úvěru (tj. 30 dní) činí částku 5 400 Kč. K žádosti žalované byla splatnost úvěru odložena do [datum], avšak žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho ani v tomto novém termínu splatnosti. Žalobou uplatněná částka 32 540 Kč se skládá z jistiny dluhu ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 7 140 Kč, vypočtené jako 0,1 % denně z dlužné jistiny 20 000 Kč ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, tedy od [datum] do dne [datum], kdy právní zástupce žalobkyně vyčíslil smluvní pokutu a vypracoval předžalobní upomínku adresovanou žalované. Žalobkyně po žalované dále požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 25 400 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná svůj dluh žalobkyni neuhradila přes zaslanou předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že žalobkyně nabízela poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč s dobou splatnosti 30 dnů a smluvní úrokovou sazbou ve výši 0,9 % denně; -) ze smlouvy o úvěru [číslo] všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, že žalovaná uzavřela se žalobkyní elektronicky smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru v částce 20 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni jistinu úvěru společně se smluvním úrokem ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky za dobu trvání úvěru (tj. 30 dní), tedy částku v celkové výši 25 400 Kč, a to do 30 dnů ode dne odeslání finančních prostředků žalované, přičemž pro případ prodlení žalované s plněním jejího závazku si smluvní strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky (jistiny) za každý den prodlení. Za datum uzavření smlouvy se považuje datum odeslání finančních prostředků žalované; -) z fotokopií občanského průkazu a řidičského průkazu předložených žalobkyní, že se žalovaná při sjednání smlouvy o úvěru prokázala platnými osobními doklady; -) z potvrzení o výši pracovního příjmu žalované ze dne [datum], že žalovaná ode dne [datum] pracovala v [anonymizována dvě slova] [obec] jako ošetřovatel hospodářských zvířat v pracovním poměru na dobu neurčitou s výší hrubé základní mzdy v částce 28 943 Kč; -) z údajů dotazníku ze dne [datum], že blíže nespecifikovaná osoba je rozvedená, bydlí v nájemním bydlení, je zaměstnána v [anonymizováno] [obec], pracuje v zemědělství, neočekává snížení příjmu za trvání půjčky, má celkový čistý měsíční příjem ve výši 28 500 Kč, nulové výdaje na úvěry, celkové měsíční výdaje ve výši 1 Kč, bydlí ve společné domácnosti s jednou další osobou s příjmy a není politicky exponovanou osobou, přičemž pro osobu žalované nejsou v systému [příjmení] uvedeny žádné dluhy a je zde uveden jeden spotřebitelský úvěr v aktuální výši 9 000 Kč, který má být splacen jednorázově a žalovaná není v prodlení s úhradou splátky; -) z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] že žalobkyně uhradila uvedeného dne částku 20 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]; -) z údajů z bankovního výpisu za posledních šest měsíců ze dne [datum], že bankovní účet č. [bankovní účet] je veden na jméno žalované; -) z faktury ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], že žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 25 400 Kč splatnou dne [datum]; -) z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum], že právní zástupce žalobkyně vyhotovil uvedeného dne předžalobní výzvu adresovanou žalované; -) z potvrzení o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty, že dne [datum] byla podána zásilka [číslo] adresovaná žalované. Z uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: 4. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši 20 000 Kč, kdy tato částka byla téhož dne poskytnuta převodem na účet žalované. Žalovaná úvěr se sjednaným smluvním úrokem ve výši 5 400 Kč žalobkyni nezaplatila ani v náhradním termínu splatnosti a právním zástupcem žalobkyně byla proto dne [datum] zaslána žalované předžalobní výzva. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 12. Dle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat (z potvrzení o výši příjmu žalované, z údajů z bankovního výpisu žalované a z údajů z registru [příjmení]), že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvě