18 C 289/2023-48 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 25. 9. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 079 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného a vyklizení části pozemku parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 7 m2 v k.ú. [část obce], obec Olomouc 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3. Žalovaný se k prvému nařízenému jednání ve věci dne 18. 12. 2023 bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán. Předvolání spolu s žalobou bylo žalovanému vykázáno dne 1. 12. 2023. Předvolání k jednání obsahovalo poučení o následcích nedostavení se k jednání tj. o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Vzhledem k těmto skutečnostem a ke skutečnosti, že žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, považoval soud skutková tvrzení obsažená v žalobě za nesporná v souladu s ust. § 153b) o.s.ř. 4. Podle ust. § 153b) o.s.ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Je-li v jedné věci několik žalovaných, kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny (§ 91 odst. 2), lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání. Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně z důvodů podle odstavce 4 podal proti rozsudku i odvolání a návrhu na zrušení rozsudku bylo pravomocným usnesením vyhověno, k odvolání se nepřihlíží. 5. Podle ust. § 157 odst. 3 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání. 6. V předmětném řízení se nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír, předmětným rozsudkem nedochází ke vzniku, změně, nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy nedostavil k prvnímu jednání, které se ve věci konalo, ač mu byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání více než 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat. O následcích nedostavení se k prvnímu jednání ve věci byl žalovaný v předvolání řádně poučen. Žalobce, který se dostavil k jednání, navrhl rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání. Soud proto v dané věci, vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, rozhodl rozsudkem pro zmeškání, neboť z úřední povinnosti považoval tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná (vzhledem k fikci předvídané v ust. § 153 b) odst. 1 o.s.ř.). Z těchto tvrzení pak vyplývá, že žalovaný bydlí v předmětné nemovitosti neoprávněně, a je proto povinen nemovitost v souladu s ust. § 1040 odst. 1 občanského zákoníku vyklidit, a že žalovaný dluží žalobkyni z titulu shora označené nájemní smlouvy (§ 2201 a násl. občanského zákoníku) částku 10 079 Kč s příslušenstvím Žalobní nárok proto soud shledal zcela důvodným. Lhůtu k plnění soud určil dle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. 7. Nedílnou součástí rozsudku je snímek katastrální mapy s vyznačenou částí pozemku, kterou je žalovaný povinen vyklidit. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 452,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 079 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 680 Kč ve výši 772,80 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení celkovou částku 10 452,80 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobce (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).