18 C 397/2022-101 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 22. 8. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 832,33 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 18. 3. 2021 Rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s Obchodními podmínkami [právnická osoba] Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 22. 3. 2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 19 032,33 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu do zesplatnění ve výši 715,02 Kč. Žalobkyně žalovanému odeslala předžalobní výzvu, na kterou žalovaný nijak nereagoval. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Soud z žalobkyní předložených listin učinil skutková zjištění a současně i tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 18. 3. 2021 Rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s obchodními podmínkami. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 22. 3. 2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání kontokorentu [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], bylo mu poskytnutí kontokorentu dne 22. 3. 2021 schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (Rámcová smlouva [číslo] Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě - Smlouva o poskytnutí kontokorentu, Obchodní podmínky [právnická osoba], Podmínky pro používání kontokorentu [právnická osoba], Předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Mimořádný výpis z běžného účtu žalovaného, přehled žádostí o úvěr, úvěrová zpráva). Nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí kontokorentu jsou Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu ve spojení s výše uvedenými Podmínkami pro používání kontokorentu dne 13. 7. 2022 k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 19 032,33 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 715,02 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, ode dne 1. 5. 2022 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne 12. 7. 2022 (Rámcová smlouva [číslo] Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě - Smlouva o poskytnutí kontokorentu, Obchodní podmínky [právnická osoba], Podmínky pro používání kontokorentu [právnická osoba], Přehled plateb kontokorentu, Zesplatňující dopis - předžalobní výzva, Podací arch). O zesplatnění kontokorentu informovala žalobkyně žalovaného v souladu s Obchodními podmínkami, a to prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne 13. 7. 2022, dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou kontokorentu ve výši 19 032,33 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu ve výši 715,02 Kč, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni 12. 7. 2022. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 13. 7. 2022. Žalobkyně žalovanému v zesplatňujícím dopise - předžalobní výzvě poskytla dodatečnou lhůtu k doplacení, žalovaný ji však ke splacení nevyužil (Zesplatňující dopis - předžalobní výzva, Podací arch, Obchodní podmínky [právnická osoba], Podmínky pro používání kontokorentu [právnická osoba]). Dlužná částka 900 Kč odpovídá zápornému zůstatku na běžném účtu žalovaného. Dlužná částka 900 Kč odpovídá nezaplaceným nákladům účelně vynaloženým žalobkyní na vymáhání dluhu po žalovaném. Žalobkyně se od prvního dne prodlení snažila žalovaného kontaktovat - upomínal žalovaného opakovaně telefonicky, v jeho internetovém bankovnictví, e-mailem a SMS zprávami. V Podmínkách pro používání úvěru byla stranami sjednána možnost žalobkyně požadovat v důsledku prodlení žalovaného náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání, viz čl. Splácení úvěru, odst. 7. Z důvodu neplnění závazku byly žalovanému tyto náklady v paušální výši 300 Kč naúčtovány dne 6. 6. 2022, 22. 6. 2022, 12. 7. 2022 (Obchodní podmínky [právnická osoba], Podmínky pro používání úvěru [právnická osoba], Rámcová smlouva [číslo] Mimořádný výpis z účtu žalovaného, Doklad odeslané pošty, Přehled nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu, [právnická osoba]). 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 5. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů. 8. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně splnila svůj závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, a žalovaný se zavázal tyto pro