18 C 401/2022-65 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 31. 8. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 20 056 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 31. 12. 2021 se žalobkyní Úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], [webová adresa]. Na základě Úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 495 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Sjednány byly také další volitelné služby (poplatek za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč). Žalovaná za trvání Smlouvy nehradila ničeho. Žalobkyně se po žalované domáhá uhrazení smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč a vynaložených nákladů ve výši 460 Kč. Jelikož žalovaná neuhradila na Smlouvu ničeho, dostala se do prodlení již s úhradou první splátky splatné dne 31. 1. 2022 a dne 22. 4. 2022 byl úvěr zesplatněn. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: - ze smlouvy o úvěru ze dne 31. 12. 2021 a splátkového kalendáře, se sazebníku poplatků, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru 495 Kč, celkem se žalovaná zavázala splatit 20 640 Kč do 24 měsíců v měsíčních splátkách po 1 219 Kč (1. splátka), 1 459 Kč (2. – 8. splátka, 724 Kč (9. – 24. splátka); - z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že žalovaná byla informována o skutečnostech týkajících se úvěru (úroková sazba, RPSN, poplatky,…); - z opisu výpisu proplacení smlouvy, že dne 31. 12. 2021 byla na účet žalované převedena částka 15 000 Kč; - z výpisu čerpání, splátek a úhrad za dobu od 31. 1. 2022 do 25. 8. 2022, včetně rekapitulace, že žalovaná neuhradila ničeho, dluh činí částku 20 492,84 Kč; - z výzvy před zahájením vymáhání ze dne 7. 3. 2022, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částka 3 908 Kč; - z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne 22. 4. 2022, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 19 926 Kč; - z předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 6. 2022 a poštovního podacího archu, že tento vyzýval žalovanou k úhradě dluhu, a to do 30 dnů od sepsání této výzvy, výzva byla odeslána dne 6. 6. 2022. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela dne 31. 12. 2021 se žalobkyní Úvěrovou smlouvu (jedná se o bezúčelový spotřebitelský úvěr), a to prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], [webová adresa]. Žalobkyně zhodnotila schopnost žadatele splácet, zkoumala, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně podrobila žalovanou credit scoringu. Na základě Úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se ve Smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 495 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Jednotlivé splátky BYLY uvedeny ve splátkovém kalendáři, který je součástí Smlouvy. Schválená výše úvěru byla odeslána z účtu žalobkyně na účet žalované, tedy částka 15 000 Kč byla zaslána dne 31. 12. 2021 na číslo účtu uvedené ve Smlouvě: [bankovní účet]. Sjednány byly také další volitelné služby za následující poplatky: Poplatek za tzv. Bezpečnou splátku: Poplatek ve výši 99 Kč. Žalovaná za trvání Smlouvy neuhradila ničeho. V souladu se Smlouvou byla žalované účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč, a to dne 4. 4. 2022 ve výši 500 Kč, dne 4. 3. 2022 ve výši 500 Kč a dne 23. 2. 2022 ve výši 500 Kč. V následujících dnech byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady: dne 7. 2. 2022 ve výši 100 Kč, dne 7. 3. 2022 ve výši 130 Kč, dne 4. 4. 2022 ve výši 100 Kč a dne 22. 4. 2022 ve výši 130 Kč. Dne 7. 3. 2022 byla žalované zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru formou doporučeného dopisu, ve které byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky. V souladu se Smlouvou byl úvěr ke dni 22. 4. 2022 zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty, a to ve sjednané lhůtě. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalobkyně eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 20 056 Kč sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, úroků v celkové výši 2 205 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 460 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i