21 C 206/2023-39 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl žalované v hotovosti částku 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč v celkem 53 týdenních splátkách. Žalovaná nesplácela řádně a včas, uhradila celkem pouze částku 2 560 Kč. Pohledávka za žalovanou byla nejprve smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno], následně na žalobkyni. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužného příslušenství (souhrnného poplatku – v žalobě označeno jako kapitalizovaný úrok) ve výši 11 360 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. 3. Ve věci bylo rozhodnuto dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě níže uvedených skutkových zjištění učiněných z níže uvedených přeložených listin dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalované poskytl v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 20 000 Kč. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že půjčku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázala se půjčku splácet v pravidelných týdenních splátkách spolu se sjednaným poplatkem 13 920 Kč (smlouva o půjčce [číslo]). Dle čl. 8 smluvních podmínek je věřitel oprávněn v případě prodlení dlužníka s úhradou splátky požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku v nejbližších termínu pro výběr týdenní splátky (smluvní podmínky Smlouvy o půjčce). Žalovaná pohledávka byla postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek z [datum], včetně přílohy), uvedené bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (přípis oznámení o postoupení pohledávky z [datum]). Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem dne [datum] (přípis oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Zástupce žalobkyně zaslal žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva ze dne [datum], podací arch). 5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni uzavření smlouvy o půjčce (dále jen„ o.z.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Podle § 39 o.z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 7. Podle § 41 o.z., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 8. Podle § 451 o.z., (1) kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. (2) Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 9. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav v souladu s výše uvedenými ustanoveními a dospěl k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ní na základě smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobou uplatněná pohledávka a postoupení pohledávky bylo žalované postupitelem oznámeno. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku považuje soud za ujednání o úroku z půjčky, neboť se tak, jak je ujednání ve smlouvě nastaveno, jedná o peněžitou odměnu za půjčení peněz, nikoliv za poplatek za provedení určitého specifikovaného zpoplatněného úkonu ze strany žalobkyně (jejího právního předchůdce). I sama žalobkyně označuje částku odpovídající souhrnnému poplatku v žalobě jakožto kapitalizovaný úrok. Ujednání o úroku ve výši 13 920 Kč soud shledává v rozporu s dobrými mravy. Sjednaný úrok totiž činí 69,6 % z jistiny půjčky, přičemž období, ve kterém měla být půjčka zcela splacena, bylo sjednáno v délce 53 týdnů, tj. cca jeden rok. Ujednání o úroku v předmětné smlouvě, co do výše výrazně přesahující maximální roční sazbu úroků z úvěrů poskytovaných bankami, tedy považuje soud dle ust. § 39 občanského zákoníku za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V rozporu s dobrými mravy je zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). 10. Dle § 41 o.z., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši poplatku, který byl v daném případě jedinou úplatou právního předchůdce žalobkyně za poskytnutou půjčku, nelze předpokládat, že by právní předchůdce žalobkyně byl ochoten smlouvu o půjčce bez (neplatného) ujednání o výši poplatku uzavřít. Smlouvu o půjčce je tedy potřeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku (poplatku). 11. Plnění poskytnuté žalovanému je třeba vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení (§ 451 o.z.) jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen to, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala. Žalobkyně, respektive její právní předchůdce, poskytla žalované částku 20 000 Kč, žalovaná z této částky žalobkyni doposud vrátila 2 560 Kč. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že uhradila žalobkyni nad rámec jí tvrzené částky, případně, že její dluh zanikl jiným zákonem stanoveným způsobem. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, úhradu dluhu, či jeho zánik jiným zákonem stanoveným způsobem, ve výši přesahující výši tvrzenou žalobkyní, sama netvrdila ani neprokázala. Soud tedy zavázal žalovanou k úhradě částky 17 440 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, když počátek přiznaného úroku z prodlení byl stanoven s ohledem na doručení žaloby žalované jakožto kvalifikované výzvy k plnění, když v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně dříve vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení. Splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení nastává dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku, dochází následující den k prodlení podle § 517 o.z. (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 871/2005). 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle úspěchu účastníků ve věci. Více úspěšným účastníkem byla v řízení žalovaná (soud pro účely výpočtu úspěchu ve věci kapitalizoval úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí). Jelikož žalované v řízení žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.