25 C 173/2023-69 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném 24 989,75 Kč s příslušenstvím jako plnění na základě smlouvy o úvěru, kterou dne [datum] s úvěrujícím [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ úvěrující“) uzavřel žalovaný. Žalobce tvrdil mimo jiné, že poskytnut byl úvěr 15 000 Kč, v hotovosti vyplacené v místě bydliště žalovaného. Žalobce byl vyzván k odstranění vad žaloby usnesením č. j. 25 C 173/2023-40 ze dne 20. 6. 2023. Následně vzal žalobce žalobu částečně zpět svým podáním ze dne [datum] doručeným soudu dne [datum] s tím, že se domáhá zaplacení částky 12 000,01 Kč spolu s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 12 001, Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce tedy vzal žalobu zpět co do částky 15 201,26 Kč, dále co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 507,20 Kč od [datum] do [datum] a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 507,19 Kč od [datum] do zaplacení. Výrokem I. usnesení soudu č. j. 25 C 173/2023-53 ze dne 20. 7. 2023, který nabyl právní moci dne [datum], bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno. Žalobce ve svém procesním podání dále tvrdil, že nadále žalobou požaduje toliko neuhrazený zůstatek jistiny úvěru a úrok z prodlení jako bezdůvodného obohacení, když právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl úvěr 15 000 Kč, na který žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobce 2 999,99 Kč (15 000 Kč – 2 999,99 Kč = 12 000,01 Kč), úrok z prodlení je žádán od data, ke kterému měl žalovaný plnit žalobci na základě předžalobní výzvy. Výrokem II. usnesení soudu č. j. 25 C 173/2023-53 ze dne 20. 7. 2023, který nabyl právní moci dne [datum], byla změna žaloby připuštěna. K nařízenému jednání ve věci se žalující strana nedostavila. 2. Žalovaný se k žalobě ani dalším procesním podáním žalobce nevyjádřil a k nařízenému jednání ve věci se také nedostavil. 3. Skutková zjištění soudu: 4. Ze žádosti o úvěr, smlouvy o úvěru a formuláře pro standardní informace (č. l. 9 – 11) soud zjistil, že žalovaný úvěrujícího požádal o poskytnutí úvěru dne [datum] a téhož dne s ním i úvěrovou smlouvu podepsal, ve smlouvě potvrdil převzetí částky 15 000 Kč od úvěrujícího. 5. Z poštovního podacího archu (č. l. 12) soud zjistil, že dne [datum] zástupce žalobce žalovanému odeslal doporučený dopis. 6. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek (č. l. 13 – 14) soud zjistil, že jde o dodatek k jejich smlouvě ze dne [datum], že se předmětná smlouva mění tak, že se postupují neuhrazené jistiny, neuhrazené řádné úroky, poplatky. 7. Z přílohy [číslo] – seznam z pohledávek v listinné podobě (č. l. 15) soud zjistil, že na str. 16 je uvedená pohledávka, která byla předmětem tohoto řízení dle žalobcovy původně podané žaloby. 8. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 16 – 18) soud zjistil, že jde o textový formulář Přílohy [číslo] str. 5a ž 6 nevyplněný, nikým nepodepsaný. 9. Z výpisu (č. l. 19) soud zjistil, že je nazván výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovaným, obsahuje odkaz na jiný dokument. 10. Z potvrzení (č. l. 20) soud zjistil, že jde o potvrzení o provedení bankovní transakce dne [datum] žalobcem úvěrujícímu s údajem: úhrada portfolia. 11. Z výzvy (č. l. 21) soud zjistil, že zástupce žalobce sepsal dne [datum] předžalobní výzvu adresovanou žalovanému, kterou adresoval žalovanému na adresu [adresa žalovaného], vyzývá jej k úhradě plnění 35 677,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 507,20 Kč od [datum] do [datum] ve výši 688,31 Kč, a to do [datum]. 12. Z dílčí smlouvy (č. l. 22) soud zjistil, že žalobce a úvěrující uzavřeli tuto dohodu na základě rámcové smlouvy ze dne [datum] dne [datum]. 13. Z oznámení (č. l. 23) soud zjistil, že úvěrující dne [datum] sepsal oznámení o postoupení pohledávky 35 677,46 Kč dohodou ze dne [datum]. 14. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 24 – 28) soud zjistil, že úvěrující a žalobce uzavřeli tuto smlouvu o postupování pohledávek úvěrujícího žalobci. 15. Z poštovního podacího archu (č. l. 30) soud zjistil, že dne [datum] žalobce odeslal žalovanému doporučený dopis. 16. Z výpisů z obchodního rejstříku (č. l. 33, 34) soud zjistil, že žalobce je v obchodním rejstříku zapsán od [datum]. 17. Z výpisů (č. l. 36) soud zjistil, že žalobce se jmenuje [jméno] [jméno] [jméno], je státním občanem ČR a je hlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa žalovaného]. 18. Závěr o skutkovém stavu: 19. Úvěrující předal žalovanému 15 000 Kč dne [datum]. Žalovaný doposud plnil 2 999,99 Kč. Rozdíl činí 12 000,01 Kč. Žalovaný částku 15 000 Kč přijal v souvislosti s podpisem smlouvy o úvěru uvedeného dne. Úvěrující pohledávku z této smlouvy za žalovaným postoupil žalobci. Zástupce žalobce sepsal dne [datum] výzvu, kterou vyzývá žalovaného k úhradě plnění 35 677,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 507,20 Kč od [datum] do [datum] ve výši 688,31 Kč, a to do [datum]. 20. Právní posouzení: 21. Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 23. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 24. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 25. Žalobce tvrdí, že smlouva o úvěru je neplatná a domáhá se vydání plnění uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku jako bezdůvodného obohacení. Soud se ztotožňuje s právním názorem žalobce, že pro absenci posouzení úvěryschopnosti žalovaného je třeba na smlouvu o úvěru hledět jako na smlouvu neplatnou dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobce proto důvodně žádá plnění podle § 2991 odst. 1 o. z. Předání peněz, tj. částky 15 000 Kč žalovanému bylo v řízení prokázáno. V řízení dále leží břemeno důkazní na žalovaném, je na něm, aby prokázal, že žalobci plnil částku 12 000,01 Kč, případně aby vyvrátil žalobcova tvrzení o vzniku takové pohledávky. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Neúčastí u jednání se žalovaný sám zbavil práva být soudem poučen dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. Podle § 2991 o. z. tedy žalovaný byla zavázán k plnění. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. V případě úhrady tohoto bezdůvodného obohacení je v možnostech žalovaného plnění uhradit v uvedené lhůtě podle kritérií § 87 odst.1, 2 z. č. 257/2016 Sb., když přihlédnuto bylo k výši částky a ke skutečnosti, že žalovaný sám námitky ve vztahu k určení lhůty neuváděl. 26. Ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 Nejvyšší soud uzavřel, že v případě, kdy v průběhu řízení rozhodující soud vyhodnotí smlouvu o úvěru jako neplatnou, teprve tehdy tu je nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z., a proto nelze žalobci přiznat žalobou uplatněný úrok z prodlení. V projednávané věci v průběhu řízení vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou sám žalobce a změnil žalobou. žalobce tvrdil, že vyzval žalovaného k plnění předžalobní výzvou ze dne [datum]. Z obsahu předmětné výzvy nelze dovodit, že by žalobce vyzval žalovaného k plnění bezdůvodného obohacení ve výši uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud proto nárok žalobce na přiznání úroku z prodlení zamítl jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 27. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení: 28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. (ve vztahu k částce 12 000,01 Kč s příslušenstvím) a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. (ve vztahu k výše uvedenému částečnému zastavení řízení, které z hlediska procesního zavinil žalobce). Podle těchto kritérií svědčí právo na náhradu nákladů řízení žalovanému. Žalovaný náhradu nákladů řízení neuplatnil, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.