16 C 339/2023-59 — Okresní soud v Olomouci

1 Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované plnění uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná a , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „úvěrující“), dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , podle které měl úvěrující žalované poskytnout částku 15 000 Kč a žalovaná mu měla tuto částku vrátit, dále měla zaplatit i další platby dle jednotlivých smluvních ujednání ve smlouvě. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná řádně své smluvní povinnost neplnila, že uhradila pouze částku 8 488 Kč. Žalobkyně tvrdila, že na základě této smlouvy žalované vznikl dluh 20 526,11 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 4 253,30 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 910,96 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 706,25 Kč od , datum, do zaplacení, úrokem 10 % ročně z částky 11 439,15 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že mu tuto pohledávku dne , datum, úvěrující postoupil. Žalobkyně tvrdila, že úvěrující řádně prověřil úvěruschopnost žalované, že všechna ujednání ve smlouvě o úvěru jsou platná, že všechny žalobou uplatněné částky žádá v souladu s právem.2 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3 Skutková zjištění soudu:4 Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná a úvěrující dne , datum, v 15:00 hod. podepsali tuto úvěrovou smlouvu o tom, že úvěrující žalované poskytne částku 15 000 Kč a žalovaná bude tuto částku splácet ve 14 splátkách po 1 992 Kč, celkem zaplatí 27 888 Kč, RPSN byla sjednána ve výši 272,44 %.5 Ze žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná v žádosti o úvěr určené úvěrujícímu uvedla, že je na mateřské dovolené, má příjem ve výši 16 842 Kč, výdaje 4 600 Kč, další náklady ve výši 3 000 Kč, celkové měsíční výdaje 7 600 Kč. Uvedla, že bydlí v nájmu, je rozvedená, má jednu vyživovací povinnost, vzdělání střední. Příjmy měly být ověřeny z výpisu z bankovního účtu a příjmového dokladu o výživném.6 Z přehledu splátek soud zjistil, že na úvěrovou smlouvu jsou evidovány platby v celkové výši 8 488 Kč.7 Ze smlouvy o postoupení pohledávek a fragmentu přílohy této smlouvy soud zjistil, že úvěrující jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsali smlouvu o postoupení pohledávek, že v příloze je uvedena pohledávka z výše uvedené smlouvy o úvěru.8 Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že úvěrující sepsal oznámení adresované žalované o tom, že žalobkyni postoupil pohledávku ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, .9 Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobce sepsal výzvu adresovanou žalované, kterou ji vyzývá k úhradě celkem 33 432,17 Kč do , datum, .10 Z podacího lístku soud zjistil, že dne , datum, zástupce žalobce odeslal prostřednictvím , právnická osoba, ., žalované doporučený dopis.11 Závěr o skutkovém stavu:12 Žalovaná a úvěrující podepsali dne , datum, v 15:00 hod. úvěrovou smlouvu o tom, že úvěrující žalované poskytne částku 15 000 Kč a žalovaná bude tuto částku splácet ve 14 splátkách po 1 992 Kč, celkem zaplatí 27 788 Kč, RPSN byla sjednána ve výši 272,44 %. Na tuto smlouvu žalovaná uhradila celkem 8 488 Kč, poslední úhrada byla provedena dne , datum, .13 Úvěrující a žalobkyně podepsali smlouvu o postoupení pohledávek, mezi postupovanými pohledávkami je pohledávka z výše uvedené smlouvy o úvěru. Úvěrující sepsal oznámení o postoupení pohledávek adresované žalované. Zástupce žalobkyně sepsal a žalované odeslal předžalobní výzvu.14 Žalobkyně soudu předložila žádosti o úvěr, nepředložila listiny, ze kterých ověřovala výši příjmů a výdajů žalované.15 Podle § 2395, o. z., Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16 Podle § 2, z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.17 Podle § 86, z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18 Podle § 87, z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.19 Podle § 2048, o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.20 Podle § 1970, o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21 Podle § 2, nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procent