16 C 343/2023-43 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 4. 10. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 533 Kč s poplatky a příslušenstvím odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 7. 7. 2022 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce. Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč (Jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne 7. 7. 2022. Dne 14. 7. 2022 žalovaný uzavřel s žalobkyní žádost o navýšení zápůjčky o 2 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na shora uvedený účet dne 14. 7. 2022. Dne 20. 7. 2022 žalovaný uzavřel s žalobkyní žádost o navýšení zápůjčky o 3 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na shora uvedený účet dne 20. 7. 2022. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3 025 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 20. 10. 2022, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Celkem na svůj dluh byla zaplacena částku 902 Kč. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, což vyplývá z potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Žalovaný na svůj dluh nic neuhradil. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to [příjmení], který [právnická osoba] zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též: úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2 Smlouvy) (písemné výzvy zaslány dne: 27. 10. 2022, 3. 11. 2022, 10. 11. 2022, 19. 11. 2022 a 4. 12. 2022). Celková výše dluhu žalovaného, kterou žalobkyně požaduje, činí 15 525 Kč (Jistina + Poplatek činí 13 025 Kč + Účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného činí 2 500 Kč) a smluvní pokutu dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 10 000 Kč od 21. 10. 2022 do 27. 9. 2023, kdy po zaokrouhlení na celé koruny se jedná o částku 2 508 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne 7. 7. 2022 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce. Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč (Jistina) a dále 2 000 Kč a 3 000 Kč, které byly postupně žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne 7. 7. 2022, 14. 7. 2022 a dne 20. 7. 2022. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3 025 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 20. 10. 2022, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, což vyplývá potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Žalovaný na svůj dluh nic neuhradil. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to [příjmení], který [právnická osoba] zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Celková výše dluhu žalovaného, kterou žalobkyně požaduje, činí 15 525 Kč (Jistina + Poplatek činí 13 025 Kč + Účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného činí 2 500 Kč), dále smluvní pokutu ve výši 2 508 Kč. 4. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 6. Podle ust. § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle ust. § 2049 o. z., zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 8. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. 13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. o. z., neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem a poplatky splatit. 14. Soud posuzoval, zda byly splněny všechny podmínky shora citovaných zákonných ustanovení. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě které měla žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 20. 10. 2022. Byl dohodnut poplatek za poskytnutí úvěru. Žalobkyně prokazovala prověřování úvěruschopnosti tak, že měla k dispozici výplatní lístek za měsíc duben 2022, květen 2022, ze kterého bylo zjištěno, že měl příjem ve výši 30 772 Kč a 30 003 Kč. Dále prověřovala úvěruschopnost výpisem z exekučního rejstříku, když ale žádným způsobem neprověřovala, jaké výdaje má žalovaný. Dle názoru soudu tedy nesplnila zákonnou povinnost stanovenou ve shora citovém zákonném ustanovení. Žalovaný je pak povinen podle shora citovaných zákonných ustanovení vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu. Soud tedy stanovil žalovanému povinnost zaplatit jistinu ve výši 9 098 Kč, když sama žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaný zaplatil na svůj dluh částku 902 Kč, a ve zbytku pak žalobu zamítl. 15. Soud nepřiznal ani nárok na úrok z prodlení, když v tomto směru lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, který v právní větě uvedl:„ Samotný zákon č. 25