17 C 162/2024-60 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 4. 4. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 246 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “), uzavřel se žalovaným dne 23. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, , jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. , právnická osoba, před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části „ověřené dokumenty“. Na základě smlouvy o zápůjčce poskytl , právnická osoba, žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši 14 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit s poplatkem ve výši 13 829 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní činnost a odměny za zpracování a doručení. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1 547 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 10. 3. 2022. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Žalovaný od uzavření smlouvy o zápůjčce do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil celkem částku 10 583 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 9 508,38 Kč, dlužného poplatku ve výši 7 737,62 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 9 306,26 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 560,64 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky.2. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas.3. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.4. Soud provedl předložené listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, včetně příloh, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným přešla z , právnická osoba, na žalobkyni;- ze zákaznické karty ze dne 22. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný v kartě uvedl své osobní a kontaktní údaje, adresu trvalého pobytu, že žil s rodiči, měl základní vzdělání, byl svobodný a neměl žádnou vyživovací povinnost. Dále uvedl, že byl v invaliditě 1. stupně, že výše čistého měsíčního příjmu činila 6 615 Kč a odhadované měsíční výdaje 2 800 Kč, z toho 1 300 Kč za externí splátky zápůjček. Údaje v zákaznické kartě měly být ověřeny výměry důchodu za období 04,05/2019;- ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, ze dne 23. 5. 2019, bylo zjištěno, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 14 000 Kč za účelem refinancování zápůjčky z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, . Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 829 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 547 Kč. Výše zápůjční úrokové sazby činila 29 % ročně;- z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky dopisem zaslaným dne 27. 10. 2023, v němž byl současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení dopisu;- z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na poskytnutou zápůjčku uhradil celkem 10 583 Kč;- z výpisu z OR bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou společností s datem vzniku a zápisu 16. 5. 2005 a předmětem jejího podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů;- z předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2024 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovanému byla před podáním žaloby zaslána dne upomínka k úhradě dlužné částky nejpozději do 1. 3. 2024;- z rozsudku Krajského soudu v , právnická osoba, ze dne 31. 7. 2020, č. j. , spisová značka, , soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění.5. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:Právní předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, , uzavřel se žalovaným dne 23. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému poskytl v hotovosti v den podpisu smlouvy o zápůjčce částku 14 000 Kč za účelem refinancování zápůjčky z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal zápůjčku splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 547 Kč spolu se sjednaným poplatkem 13 829 Kč. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 29 % ročně. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce žalovaný vyplnil tzv. zákaznickou kartu, kde uvedl své osobní a kontaktní údaje, adresu trvalého pobytu, že žil s rodiči, měl základní vzdělání, byl svobodný a neměl žádnou vyživovací povinnost. Dále uvedl, že byl v invaliditě 1. stupně, že výše čistého měsíčního příjmu činila 6 615 Kč a odhadované měsíční výdaje 2 800 Kč, z toho 1 300 Kč za externí splátky zápůjček. Údaje v zákaznické kartě měly být ověřeny výměry důchodu za období 04,05/2019. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 uzavřené mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 27. 10. 2023, v němž byl současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení dopisu. Žalovaný od uzavření smlouvy o zápůjčce do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil celkem částku 10 583 Kč. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději do 1. 3. 2024.6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Soud zhodnot