18 C 207/2024-52 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne , datum, po žalované zaplacení částky 12 388 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovanou a původním věřitelem společností , právnická osoba, . byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě Smlouvy poskytl Původní věřitel žalované úvěr ve výši 8 000 Kč, kdy tento byl žalované poskytnut dne , datum, . Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala Původnímu věřiteli společně s poskytnutou částkou úvěru uhradit poplatek ve výši 1 148 Kč. Žalovaná porušila svoji povinnost řádného splácení úvěru, žalovanému vznikla z důvodu jeho prodlení povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru. Pohledávku vyplývající ze Smlouvy následně Původní věřitel postoupil na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která tuto pohledávku postoupila na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která následně danou pohledávku postoupila na žalobkyni.2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu co do zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč od , datum, do zaplacení, co do částky 120 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 120 Kč od , datum, do zaplacení představující neuhrazený řádný úrok, co do částky 1 1480 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 148 Kč od , datum, do zaplacení představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru a co do částky 3 120 Kč představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení zpět. Žalobkyně uvedla, že v rámci předmětného případu nemá k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením dané úvěrové smlouvy, neboť tyto neobdržela od postupitele pohledávky úvěru. Z daného důvodu tak žalobkyně není schopna ověření úvěruschopnosti předložit. Přestože však zákon s tímto nedostatkem spojuje následek neplatnosti smlouvy, stále došlo ze strany žalobkyně k náležitému plnění, avšak bez právního důvodu. Žalobkyně má tedy nárok na vydání tohoto plnění, představující vyplacenou částku úvěru, jakožto bezdůvodného obohacení.3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.4. Soud učinil soud následující skutková zjištění a z nich vyplývající závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná jednali o poskytnutí úvěru žalované. Na základě těchto jednání právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet uvedený žalovanou dne , datum, částku 8 000 Kč (výpis z účtu). Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne , datum, žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila (předžalobní výzva včetně doručenky). Pohledávku následně Původní věřitel postoupil na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která tuto pohledávku postoupila na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která následně danou pohledávku postoupila na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávky , právnická osoba, . → , právnická osoba, , Smlouva o postoupení pohledávek , právnická osoba, → , právnická osoba, , Smlouva o postoupení pohledávek , právnická osoba, → , Jméno žalobkyně, .). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.5. Podle ust. § 96 o.s.ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.6. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.7. Podle ust. § 1968 věta prvá občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.12. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.13. Žalobkyně dříve, než soud začal jednat ve věci samé, vzala podanou žalobu co do zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč od , datum, do zaplacení, co do částky 120 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 120 Kč od , datum, do zaplacení představující neuhrazený řádný úrok, co do částky 1 1480 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 148 Kč od , datum, do zaplacení představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru a co do částky 3 120 Kč představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení zpět, soud proto rozhodl v rozsahu tohoto zpětvzetí a řízení dle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. tohoto usnesení částečně zastavil, když nebylo zapotřebí zjišťovat stanovisko žalované dle ust. § 96 odst. 3 o.s.ř., neboť ve věci dosud nebylo jednáno.14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně bez právního důvodu poskytl žalované na jí určený účet částku 8 000 Kč. Žalovaná i přes opakované výzvy žalobkyně dluh ve výši 8 000 Kč dosud žalobkyni nezaplatila. S ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, a to pro její procesní pasivitu, soud jí žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož vyčíslení a splatnost taktéž shledává správnou.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 392,45 Kč, přičemž tato částka představuje 29,16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,58 % a úspěchu žalované v rozsahu 35,42 %, když důvody částečného zastavení řízení pro částečné zpětvzetí žaloby soud spatřuje na straně žalobkyně). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 388 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 620 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 120 Kč ve výši 655,20 Kč. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 392,45 Kč ve lhůtě 3 dn