20 C 109/2024-49 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku , částka, představující součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, s úrokovou sazbou ve výši 29,49 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky a flexibilní splácení ve výši , částka, a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 52 týdenních splátkách ve výši , částka, , přičemž poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši , částka, , dlužný poplatek ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, a dále běžící úrok a zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:3. Ze smlouvy o zápůjčce, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku , částka, představující součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, s úrokovou sazbou ve výši 29,49 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky a flexibilní splácení ve výši , částka, a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 52 týdenních splátkách ve výši , částka, .4. Ze zákaznické karty, že právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované na základě tvrzení žalované uvedených v zákaznické kartě. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že bydlí v nájmu, je vdaná, má základní vzdělání, má jednu žádnou vyživovací povinnost, má měsíční příjem ve výši , částka, a další blíže nespecifikované příjmy domácnosti představuje částka , částka, . Odhadované měsíční výdaje má ve výši , částka, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, .6. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, a z podacího lístku, že žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:7. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku , částka, představující součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, s úrokovou sazbou ve výši 29,49 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky a flexibilní splácení ve výši , částka, a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 52 týdenních splátkách ve výši , částka, . Právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované na základě tvrzení žalované uvedených v zákaznické kartě. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že bydlí v nájmu, je vdaná, má základní vzdělání, má jednu žádnou vyživovací povinnost, má měsíční příjem ve výši , částka, a další blíže nespecifikované příjmy domácnosti představuje částka , částka, . Odhadované měsíční výdaje má ve výši , částka, . Žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce uhradila částku , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.8. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.10. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.11. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.14. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.16. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.17. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni