24 C 146/2024-34 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 13. 2. 2024 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 36 000 Kč se shora uvedeným zákonným úrokem z prodlení, a to ve výši 8,5 % p. a z částky 13 000 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení a ve výši 8,5 % p. a. z částky 23 000 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení z titulu nedoplatku poskytnutých dvou zápůjček žalobkyní žalovanému, a to dne 22. 11. 2021 ve výši 14 000 Kč bezhotovostním převodem ve prospěch účtu žalovaného, když žalovaný na tuto zápůjčku zaplatil toliko 1 000 Kč a zbývá uhradit 13 000 Kč, dále pak dne 17. 12. 2021 ve výši 23 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného. Obě zápůjčky byly určeny k úhradě nájemného a výživného pro dceru žalovaného z jeho předchozího vztahu. Žalovaný na druhou zápůjčku ničeho nezaplatil. Z důvodu prodlení s plněním žalovaného požaduje žalobkyně zaplatit i zákonný úrok z prodlení, když splatnost první pohledávky nastala 22. 11. 2021 a druhé 17. 121. 2021, neboť se strany na splatnosti nedohodly, tudíž má žalobkyně právo požadovat vrácení finančních prostředků bez zbytečného odkladu. Žalovaný nereagoval ani na výzvu právního zástupce žalobkyně. Podáním žalobkyně doručeným soudu dne 17. 6. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o 4 000 Kč z důvodu částečné úhrady ze strany žalovaného na první dluh z poskytnuté zápůjčky, a to dne 16. 2. 2024 v částce 1 000 Kč, dne 15. 3. 2024 v částce 1 000 Kč, dne 15. 4. 2024 v částce 1 000 Kč a dne 15. 5. 2024 v částce 1 000 Kč. V souvislosti s provedením uvedených postupných plateb vymezila žalobkyně i změnu výše úroku z prodlení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.3. Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že:- výpisem z účtu žalobkyně a žalovaného č. , č. účtu, , potvrzením , právnická osoba, . ze dne 11. 6. 2024, potvrzením , právnická osoba, . ze dne 12. 6. 2024 – žalobkyně poskytla bezhotovostními platbami žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč převodem ze svého účtu dne 22. 11. 2021 ve prospěch účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . pod č. , č. účtu, a dále ve prospěch téhož účtu zápůjčku ve výši 23 000 Kč dne 17. 12. 2021, přičemž žalovaný zaplatil žalobkyni dne 8. 9. 2023 toliko částku 1 000 Kč z účtu č. , č. účtu, , kterou žalobkyně započetla na dřívější dluh, a to vzniklý na základě poskytnuté zápůjčky ve výši 14 000 Kč, ve zbývajícím rozsahu žalovaný ničeho nezaplatil– předžalobní upomínkou ze dne 11. 1. 2024 vč. doručenky - žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobkyně k plnění před podáním žaloby, žalobkyně požadovala celkovou úhradu dluhů do 7 dnů od doručení výzvy, k čemuž došlo dne 16. 1. 2024, tudíž splatnost obou zápůjček nastala dne 28. 2. 20244. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, a to dne 22. 11. 2021 ve výši 14 000 Kč a dne 17. 12. 2021 ve výši 23 000 Kč, když uvedené zápůjčky žalobkyně žalovanému poskytla bezhotovostním bankovním převodem ze svého účtu ve prospěch účtu žalovaného, přičemž nesjednali jejich splatnost. Žalovaný zaplatil na první zápůjčku dne 8. 9. 2023 toliko částku 1 000 Kč, ve zbývajícím rozsahu však své dluhy neuhradil. Žalovaný svoji povinnost nesplnil ani na výzvu právního zástupce žalobkyně dle jejího požadavku do 7 dnů od doručení písemné předžalobní výzvy, která byla žalovanému doručena dne 16. 1. 2024. K jeho plnění na právní dluh došlo v celkové výši 4 000 Kč až po zahájení řízení.5. Dle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Dle ust. § 2391 o. z., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.7. Podle § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.8. Podle § 2393 o. z., neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi.9. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.10. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 nař.vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Podle ust. § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.13. Podle ust. § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.14. Podle ust. § 96 odst. 3 věta prvá o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.15. Podle ust. § 96 odst. 4 o. s. ř., ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.16. S ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobkyně v průběhu řízení vzala svým dispozitivním úkonem žalobu částečně zpět, a proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby ve výroku I. tohoto rozsudku zastavil, když zpětvzetí bylo učiněno před jednáním ve věci.17. Na základě provedených důkazů s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl po částečném zastavení řízení k závěru, že žaloba žalobkyně je v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku důvodná.18. Žalobkyně je v řízení aktivně věcně legitimována, přičemž jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření dvou smluv o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku, jakožto reálnému závazku. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve prospěch jeho bankovního účtu i s přesným označením účelu provedených plateb jakožto zápůjček, které byl povinen žalovaný žalobkyni řádně vrátit, nicméně strany nesjednaly splatnost jednotlivých dluhů. S ohledem na tuto skutečnost v rámci nové právní úpravy spějící ve prospěch žalovaného tedy vznikla platební povinnost žalovaného až na základě vypovězení smlouvy žalobkyní s šestitýdenní výpovědní dobou, k čemuž dle provedených důkazů prokazatelně došlo až na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne 11. 1. 2024. Byť v uvedené výzvě k plnění nebyla správně vymezena výpovědní doba, soud v souladu se shora uvedenou zákonnou úpravou stanovil žalovanému dobu plnění, který však vyjma následného plnění po podání žaloby ničeho dalšího nezaplatil, v průběhu řízení ani netvrdil opak načež ničeho neprokazoval. S ohledem na tuto skutečnost soud s ohledem na postupné plnění na závazek z titulu poskytnuté zápůjčky ve výši 14 000 Kč přiznal kromě uplatněné zbývající výše první pohledávky i zákonný úrok z prodlení až do jejího úplného zaplacení a ve vztahu k pohledávce ve výši 23 000 Kč co do jistiny žalobkyni zcela vyhověl s odstupem počátku běhu prodlení s peněžitým plněním po marném uplynutí šestitýdenní výpovědní doby až do úplného zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud uplatněnou výši zákonného úroku z prodlení zamítl, když zřejmě žalobkyně vycházela ze staré právní úpravy a výše úroku z prodlení je možné určit toliko od samotného vzniku prodlení bez následné změny.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 a § 146 odst.2 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení procesně plně úspěšné žalobkyni. Náklady řízení v celkové částce 18 653,18 Kč spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 280 Kč, odměně za zastupování právním zástupcem dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. 11 000 Kč za 3 úkony á 2 540 Kč (předžalobní výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), 1 úkon právní služby á 1 000 Kč (částečné zpětvzetí) a 1 úkon právní služby á 2 380 Kč za účast při jednání, dále paušální náhradě hotových výdajů za 5 úkonů právní služby á 300 Kč dle §§ 11,13 ) vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 1 500 Kč, cestovné k jednání z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, k jednání a zpět v částce 658 Kč osobním vozem , Anonymizováno, reg. zn. , SPZ, v rozsahu 84 km při průměrné spotřebě 5,86 l/100 km jízdy za vyh