25 C 178/2024-53 — Okresní soud v Olomouci

1 Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalované zaplacení plnění uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že , právnická osoba, , IČ: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „úvěrující“) dne , datum, se žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , podle které byl žalované poskytnut úvěr , částka, , žalovaná se zavázala jej vrátit ve splátkách uvedených ve smlouvě a dále se zavázala uhradit další ve smlouvě uvedené platby. Žalobce tvrdil, že žalovaná své povinnosti neplnila, poslední platbu poskytla dne , datum, , celkem zaplatila , částka, . Žalobce tvrdil, že mu pohledávka byla postoupena dne , datum, a domáhá se tedy jistiny pohledávky , částka, a dalších plateb uvedených ve výroku II. tohoto rozsudku.2 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání ve věci se nedostavila.3 Skutková zjištění soudu.4 Z karty zákazníka (č. l. 13) soud zjistil, že je zde o žalované uvedeno, že má základní vzdělání, žije s rodiči, je svobodná, je na mateřské/rodičovské dovolené, příjem byl zjištěn z potvrzení, činil , částka, , jiné příjmy neměla, příjmy dalších členů domácnosti , částka, , odhadované celkové měsíční výdaje žalované , částka, , že karta byla vyplněna , datum, .5 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, (č. l. 14) soud zjistil, že byla podepsána úvěrujícím a žalovanou, že poskytován je úvěr , částka, , poplatek za poskytnut činí , částka, , úrok činí , částka, , poplatek činí , částka, , za další doplňkovou službu , částka, , že celková dlužná částka činí , částka, , spláceno má být v 78 týdenních splátkách, úroková sazba činí 88 %, RPSN činí 150,23%. (dále jen „smlouva o úvěru“). Ze smluvních podmínek (č. l. 15) soud zjistil, že byly vytvořeny, že nejsou podepsány žalovanou.6 Ze zařazení ze dne , datum, (č. l. 17) soud zjistil, že žalovaná byla zařazena do pojistného programu ve vztahu ke své schopnosti splácet splátky.7 Z tabulky ze dne , datum, (č. l. 18) soud zjistil, že jde o tabulku toho, jak jsou rozúčtovány jednotlivé platby placené žalovanou od , datum, do , datum, , kdy zaplaceno bylo celkem v 7 platbách celkem , částka, .8 Ze smlouvy o postoupení ze dne , datum, a její přílohy (č. l. 20-25, 16) soud zjistil, že žalobce jako postupník a úvěrující jako postupitel podepsali dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, že postupována byla i pohledávka ze smlouvy o úvěru.9 Z oznámení (č. l. 19) soud zjistil, že dne , datum, úvěrující vyhotovil oznámení o postoupení pohledávek ze smlouvy o úvěru žalobci.10 Z podacího lístku (č. l. 29) soud zjistil, že dne , datum, žalobce odeslal žalované doporučený dopis.11 Z výzvy ze dne , datum, (č. l. 26) soud zjistil, že zástupce žalobce sepsal předžalobní výzvu adresovanou žalované na úhradu částky , částka, . Z podacího lístku (č. l. 28) soud zjistil, že zástupce žalobce odeslal dne , datum, žalované doporučený dopis.12 Z výpisů z obchodního rejstříku (č. l. 32-34) soud zjistil, že žalobce je v tomto rejstříku zapsán od , datum, , že mimo jiné je předmětem jeho podnikání poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.13 Z výpisu z evidence obyvatel (č. l. 35) soud zjistil, že žalovaná je svobodná, je hlášena k trvalému pobytu na adrese , adresa, .14 Závěr o skutkovém stavu.15 Úvěrující a žalovaná podepsali smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , podle které byl žalované poskytnut úvěr , částka, , žalovaná se zavázala jej vrátit ve splátkách uvedených ve smlouvě a dále se zavázala uhradit další ve smlouvě uvedené platby. Žalobce tvrdil, že žalovaná své povinnosti neplnila, poslední platbu poskytla dne , datum, , celkem zaplatila , částka, . Žalobce tvrdil, že mu pohledávka byla postoupena dne , datum, . Ve smlouvě o úvěru jsou sjednány poplatky, roční úroková sazba je uvedena ve výši 88 %, výsledná RPSN 150,23 %.16 Právní posouzení.17 Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18 Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.19 Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20 Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.21 Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.22 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považ