25 C 92/2024-43 — Okresní soud v Olomouci

1 Žalobou podanou u soudu dne , právnická osoba, . 2024 se žalobce domáhal zaplacení plnění uvedeného ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobce návrh podal na předepsaném formuláři jako návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalobce tvrdil, že jako úvěrující dne , datum, se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. č. , hodnota, , na jejím základě byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Žalobce tvrdil, že žalovaný doposud nic neuhradil. Žalobce dále tvrdil k plněním, o kterých bylo rozhodnuto výrokem II. tohoto rozsudku, že jde o smluvené sankce, a to smluvní pokuty, poplatky, smluvené úroky a dále úrok z prodlení. Soud vyzval žalobce podrobně k doplnění chybějících tvrzení a důkazů. Žalobce na výzvu soudu nereagoval. V žalobě žalobce tvrdil, že v případě, že soud vyhodnotí smlouvu o úvěru jako neplatnou, má mu být plnění žalobou uplatněné přisouzeno jako bezdůvodné obohacení.2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3 Skutková zjištění soudu.4 Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, (č. l. 7-8) soud zjistil, že jde o smlouvu o úvěru mezi účastníky řízení, podle které se poskytuje žalovanému jako tzv. revolvingový úvěr úvěrový limit až , částka, , úročený úrokovou sazbou 40 % p. m. (měsíčně), RPSN činí 5 531,87 %.5 Z kopie dokladů (č. l. 9-10) soud zjistil, že žalobce disponuje ofoceným občanským průkazem žalovaného a průkazem pojištěnce žalovaného.6 Z potvrzení (č. l. 11-12) soud zjistil, že dne , datum, žalobce na účet žalovaného uvedený ve smlouvě vyplatil , částka, , dne , datum, vyplatil , částka, , dne , datum, vyplatil , částka, . Z výpisu (č. l. 13) soud zjistil, že dne , datum, žalobce přijal částku , částka, .7 Z výpisů z účtu (č. l. 14-16) soud zjistil, že jde o výpisy z účtu žalovaného za leden 2023 a únor 2023, pouze v druhém z nich je uveden příjem žalovaného , částka, od subjektu , právnická osoba, .8 Ze zprávy (č. l. 34) soud zjistil, že účet výše uvedený i v březnu 2023 byl účtem žalovaného.9 Z přípisu (č. l. 17) soud zjistil, že dne , datum, sepsal žalobce výzvu o tzv. zesplatnění úvěru, k úhradě částky , částka, .10 Z výzvy ze dne , datum, (č. l. 18) soud zjistil, že zástupce žalobce sepsal předžalobní výzvu adresovanou žalovanému. Z podacího lístku (č. l. 19) soud zjistil, že dne , datum, zástupce žalobce žalovanému odeslal doporučený dopis.11 Z výpisu (č. l. 22) soud zjistil, že žalobce je v obchodním rejstříku zapsán od , datum, , že předmětem jeho podnikání mimo jiné je poskytování spotřebitelských úvěrů.12 Z výpisu (č. l. 23) soud zjistil, že žalovaný je svobodný a je hlášen k trvalému pobytu na adrese , adresa, .13 Závěr o skutkovém stavu14 Žalobce tvrdí, že účastníci řízení uzavřeli dne , datum, smlouvu o tzv. revolvingovém úvěru. Ve smlouvě o úvěru je uveden úvěrový limit až , částka, , úročený úrokovou sazbou 40 % p. m. (měsíčně), RPSN činí 5 531,87 %. žalobce tvrdí, že dne , datum, žalovanému na základě této smlouvy vyplatil , částka, , že mu doposud tato částka vrácena nebyla.15 Právní posouzení.16 Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17 Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.18 Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19 Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.20 Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.21 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22 Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.23 Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.24 Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty