11 C 106/2024-182 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 2. 4. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 131 644,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl u žalobkyně na základě pracovní smlouvy ze dne 21. 6. 2021 zaměstnán jako technický pracovník, přičemž převzal odpovědnost za svěřené hodnoty, a to za zásoby ve skladu regionálního centra , adresa, ). Pracovní poměr žalovaného skončil dne 31. 5. 2023 a k témuž dni byla provedena inventura skladu, při které bylo zjištěno, že ve skladu chybí 844 ks měřících přístrojů ITN radio 4. Žalovaný dne 31. 5. 2023 svým podpisem stvrdil zjištění při inventuře a zároveň podepsal dohodu o náhradě škody, dle které měla být škoda nahrazena buď srážkami ze mzdy nebo dle splátkového kalendáře. Žalobkyně se domáhá náhrady škody z titulu odpovědnosti žalovaného za schodek na svěřených hodnotách, které byl žalovaný povinen žalobkyni vyúčtovat. Pořizovací cena jednoho přístroje byla 6,82 EUR. Žalobkyně tak stanovila celkovou škodu na částku 131 644,80 Kč. Žalovaný škodu do dnešního dne ani zčásti žalobkyni neuhradil, ani neuzavřel dohodu o splátkách. Na předžalobní výzvu reagoval tak, že nárok žalobkyně neuznává.2. V doplnění žaloby doručeném soudu dne 25. 10. 2024 žalobkyně dále uvedla, že podle čl. 2 uzavřené dohody převzal žalovaný odpovědnost za sklad regionálního centra , Anonymizováno, pobočka , adresa, ) s číselným označením 421 a že č. , hodnota, uvedené v protokolech o inventarizaci je vnitrofiremním označením celé společnosti , právnická osoba, . v rámci holdingu , Anonymizováno, . Tvrdila, že sklad, za který převzal žalovaný odpovědnost, je v dokumentech označen čísly P059, P907, P908, P911, P912, a R009, přičemž fyzický sklad, který se nachází v provozovně žalobkyně umístěné na adrese , adresa, , má číselné označení P059 a R009. Oba tyto sklady jsou umístěné v jedné uzamykatelné místnosti v přízemí budovy. Sklady s číselným označením P907, P908, P911 a P912 nejsou fyzické sklady. Jedná se o tzv. montážní sklady externích pracovníků, kteří pro žalobkyni zajišťují montáž měřicích přístrojů. Tyto sklady jsou do dohody o hmotné odpovědnosti zahrnuty proto, že prakticky v každém okamžiku se v nich nachází významné množství zboží, které bylo externím pracovníkům odpovědnou osobou (v daném případě žalovaným) vydáno z hlavního skladu P059 nebo R009 za účelem montáže, avšak až do předání namontovaných měřicích přístrojů zákazníkovi zůstává účetně v majetku žalobkyně. Inventura montážních skladů probíhá tak, že odpovědnému technikovi (v daném případě žalovanému) externí pracovníci písemně potvrdí množství zboží, které se v jejich montážních skladech nachází, a odpovědný technik tyto údaje porovná s údaji v účetním programu Exact. Žalobkyně tvrdila, že do fyzického skladu měl přístup pouze žalovaný, který zajišťoval vydávání zboží z tohoto skladu na základě pokynů prodejců , jméno FO, a , adresa, , že úkolem odpovědného technika je vystavit o každém převodu zboží tzv. převodku, což je dokument obsahující označení vydávajícího skladu, přijímajícího skladu, zboží a jeho množství a je podepsán odpovědným technikem (v daném případě žalovaným). Zástupce externí montážní firmy potvrdil převzatí zboží podpisem převodky. V případě, že žalovaný nebyl přítomen na pracovišti např. z důvodu nemoci nebo dovolené, a bylo třeba vydat zboží ze skladu, zboží vydal některý z prodejců, , jméno FO, nebo , adresa, , a vystavil o vydání zboží zvláštní, tzv. ruční dodací list. Po návratu žalovaného na pracoviště byly ruční dodací listy žalovanému předány, a úkolem žalovaného bylo zkontrolovat správnost údajů na nich, a vystavit řádné převodky, tedy převést zboží účetně do montážního skladu. Žalovaný však tyto účetní převody činil často s výrazným zpožděním a až na základě urgencí od externích pracovníků a prodejců. Žalobkyně dále tvrdila, že povinností žalovaného bylo průběžně kontrolovat a zaznamenávat množství zboží na skladě. Žalovaný měl plný přístup do účetního programu Exact, ve kterém bylo možné kdykoliv zobrazit množství zboží, které by dle účetní evidence žalobkyně mělo být ve skladu. V případě dodání nového zboží centrálou bylo povinností žalovaného zkontrolovat množství dodaného zboží, a pokud počty dodaného zboží souhlasily s údaji uvedenými v dokumentech, bylo zboží převedeno z transferového skladu do skladu P059 a zaevidováno v účetním programu. Dalším úkolem žalovaného bylo již shora zmíněné převádění zboží ze skladu P059 do tzv. montážních skladů dle pokynů prodejců. Žalovaný však tyto převody prováděl často s výrazným zpožděním. Prodejci opakovaně (i písemnou formou) žalovaného urgovali o zajištění převodů, neboť bez nich nemohly externí montážní firmy vystavit žalobkyni fakturu za provedené montáže. Žalobkyně uvedla, že při inventurách dne 15. 7. 2021, dále dne 30. 9. 2022 a dne 31. 5. 2023 byly ve skladu P059 a R009 zjišťovány skutečné počty jednotlivých položek, přičemž tyto počty byly porovnány se stavem zaneseným v účetnictví žalobkyně. Dále bylo na základě údajů dodaných externími pracovníky a ověřených za sklad odpovědným technikem kontrolováno množství zboží umístěného v montážních skladech. Žalobkyně dále k inventuře dne 31. 5. 2023 uvedla, že žalovaný měl mít mimo jiné připraven seznam zboží, které se fyzicky nacházelo v montážních skladech externích firem podložený prohlášením zástupců externích firem. Jelikož však žalovaný neměl připravené řádné podklady pro provedení inventury, dohodla se s ním předem žalobkyně, že zboží z montážních skladů, u kterého neměl žalovaný od externích firem potvrzené množství, bude pro účely inventury převedeno zpět do skladu P059. Do jednotlivých montážních skladů se následně (znovu) převede zboží dle písemného potvrzení externích montážních firem. Důvodem pro tento krok bylo zanedbání pracovních povinností žalovaného. Při inventuře zjistila žalobkyně, že ve skladech, za které žalovaný odpovídal, se nachází 2335 ks indikátorů ITN , adresa, , podle účetní evidence, která byla podkladem provedené inventury, se však mělo ve skladech nacházet 3179 ks indikátorů, chybělo tedy 844 ks indikátorů ITN , adresa, . Zaměstnanci žalobkyně , jméno FO, a , adresa, bezprostředně po skončení inventury žalovaného seznámili s výsledkem inventury. , adresa, po skončení inventury vyhotovil a vytiskl protokol o mimořádné inventarizaci skladů, který žalovaný vlastnoručně podepsal. Rovněž vyhotovil a vytiskl protokol o škodě a dohodu o náhradě způsobené škody. V protokolu o škodě vyplnil pouze počet chybějících indikátorů (zde je nedopatřením označil starým kódem 1740, správně měl být použit kód 1742, když od roku 2022 byly výrobcem indikátory označeny kódem 1742, jedná se však prakticky o stejný výrobek a indikátory pořízené žalobkyní pod kódem 1740 jsou zaměnitelné s indikátory pořízenými pod kódem 1742) a sdělil žalovanému, že přesnou výši škody musí vyčíslit účetní oddělení žalobkyně na základě tzv. skladových cen. Vzhledem k tomu, že žalovaný s žalobkyní odmítl komunikovat, zaslala žalobkyně protokol o škodě s vyčíslenou škodou spolu s dohodou o náhradě způsobené škody žalovanému dne 27. 7. 2023 doporučenou poštou. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný byl od 20. 4. 2023 do 30. 4. 2023 v pracovní neschopnosti, dále měl dne 2. 5. 2023 dovolenou, dne 5. 5. 2023 půldenní dovolenou v trvání 5 hodin, další dovolenou čerpal v období od 9. do 11. 5. 2023, od 15. 5. 2023 do 19. 5. 2023 a od 23. do 24. 5. 2023.3. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. V rámci podaného odporu uvedl, že ho návrh na vydání elektronického platebního rozkazu překvapil a zaskočil, když při inventuře v květnu 2023 mu bylo žalobkyní sděleno, že je vše v pořádku a zmiňované měřící přístroje se najdou. Tvrdil, že inventuru považuje za účelovou, neboť tentýž den byly všechny položky z externích skladů v rámci účetního systému (tj. pouze elektronicky) převedeny do tohoto skladu, k žádnému faktickému přesunu položek však nedošlo. Žalovaný neměl možnost ovlivnit ani zkontrolovat počty jednotlivých položek převáděných z ostatních skladů v rámci účetního systému, zda reálně odpovídají skutečnosti. Žalovaný dále tvrdil, že až do inventury měl ve svém skladu naopak přebytek jednotlivých položek oproti reálnému stavu, že v předmětném skladu, kde probíhala inventura nebyl před provedením inventury prokazatelně více než měsíc, neboť čerpal nařízenou dovolenou a že samotné vydávání externím pracovníkům zajišťovaly jiné osoby. Namítal, že chybějící měřící přístroje ITN radio 4 jsou samostatně absolutně nepoužitelné, že pravidelná inventura měla probíhat čtvrtletně, avšak poslední inventura proběhla více než před rokem a teprve následně proběhla předmětná inventura v květnu 2023. Žalovaný dále tvrdil, že se necítí být jakkoli odpovědný za údajnou ztrátu měřičů, podotkl, že množství měřičů považuje za absurdní, a to zejména s ohledem na předcházejících 6 až 9 měsíců, kdy bylo ve všech regionálních centrech žalobkyně vyhlášeno embargo na měřiče z důvodu celosvětového nedostatku či