20 C 108/2025-72 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 69 729,81 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 5. 3. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 72 600 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných denních splátkách dle smlouvy, přičemž konec úvěrového rámce měl nastat dne 26. 8. 2025. Žalovaný celkem vyčerpal částku 52 006 Kč a celkem uhradil částku 49 695 Kč. Žalovaný si ve smlouvě ujednal volitelnou službu „klidné spaní“ za poplatek 424,56 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou denních splátek, žalobkyně smlouvu e-mailem ze dne 29. 10. 2024 vypověděla. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 34 642,78 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 0,01 Kč, smluvní úrok ve výši 34 988,22 Kč a poplatek za službu „klidné spaní“ ve výši 98,82 Kč.2. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 1. 7. 2025, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 24. 7. 2025, byla žaloba co smluvního úroku ve výši 34 988,22 Kč odmítnuta, předmětem řízení tak zůstala částka 34 741,59 Kč.3. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že s podanou žalobou nesouhlasí, když úroky jsou příliš vysoké a z toho důvodu nebyl schopen úvěr splácet, měl v minulém roce finanční problémy, a proto si začal brát půjčky a vytloukal klín klínem. Měl účet č. , č. účtu, . Měl více půjček u dalších společností a propadl sázení. Předmětnou smlouvu o úvěru s žalobkyní uzavíral v době, kdy již splácel další půjčky u jiných společností a žalobkyně mu přesto úvěr poskytla.4. Soud učinil z provedených důkazů, a to z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, z VOP, z přehledu splátek, ze smlouvy o revolvingovém úvěru, z předžalobní upomínky, z výzvy k úhradě, z přehledu bankovních transakcí, z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, z posouzení úvěruschopnosti, z bankovního ID výpisu, z listiny označené jako identifikované příjmy, z informací pro spotřebitele, z ověření totožnosti, podacího lístku, z výpisu z účtu a ze sdělení , právnická osoba, . následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše 66 400 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v denních splátkách spolu s úrokem ve výši 0,933 % denně. Konec doby platnosti kreditního rámce byl sjednán na 27. 8. 2025. Žalovaný celkem vyčerpal částku 52 006 Kč a celkem uhradil částku 49 695 Kč. Žalovaný si ve smlouvě ujednal volitelnou službu „klidné spaní“ za poplatek 424,56 Kč. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného na základě jeho tvrzení o měsíčních příjmech ve výši 50 800 Kč a na základě výpisu z účtu č. , č. účtu, , ze kterého vyplývá, že žalovaný si bral řadu dalších úvěrů a zápůjček např. u společnosti , právnická osoba, ., Leader , právnická osoba, ., CreditGo atd. a dále že téměř denně sázel na různé sázky, takže byl na účtu v záporných číslech. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou denních splátek, žalobkyně smlouvu e-mailem ze dne 29. 10. 2024 vypověděla. Dopisem ze dne 27. 2. 2025 vyzval právní zástupce žalovaného k úhradě částky 69 729,81 Kč před podáním žaloby.6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník"), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.9. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.12. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného.16. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.17. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně, když z předložených listin vyplývá, že vycházela pouze z tvrzení žalovaného o jeho příjmech, aniž by si tato tvrzení jakkoli ověřila a dále vycházel z výpisu z účtu žalovaného, ze kterého je naopak zcela zřejmá jeho nesolventnost, když z něj vyplývá, že žalovaný byl závislý na sázení, kdy sázel téměř denně, za tím účelem si bral další úvěry a zápůjčky a na účtu byl v záporných číslech, což žalovaný při jednání soudu i sám potvrdil, když uvedl, že propadl sázení a v době uzavírání předmětné smlouvy o úvěru již splácel další půjčky u jiných společností.18. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála s