29 C 112/2025-29 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 800 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne , datum, na částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do , datum, včetně poplatku ve výši 2 800 Kč. Žalovaný porušil dohodnuté podmínky a svůj dluh nesplatil, a to ani po zaslané výzvě k plnění ze dne , datum, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění:- ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , že tohoto dne uzavřela žalobkyně a žalovaný označený mj. IČO: , IČO, a bankovním spojením: č.ú. , č. účtu, smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky za podmínek stanovených v čl. III. této Smlouvy a žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit jeho příslušenství a veškeré poplatky spojené s poskytnutím úvěru, jakož i případné další pohledávky žalobkyně vyplývající z této Smlouvy. Úvěr dle této Smlouvy je Smluvními stranami sjednáván a žalobkyní poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb žalovaného, bez omezení konkrétního podnikatelského účelu úvěru. Částka úvěru činí 10 000 Kč, doba trvání úvěru 14 dní ode dne čerpání, poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán 2 % za každý den čerpání úvěru (čl. 3.1.3.), den konečné splatnosti úvěru byl stanoven na , datum, (čl. 3.1.4.). Žalobkyně splní svůj závazek poskytnout úvěr žalovanému poukázáním peněžních prostředků formou bezhotovostního převodu uvedené částky z účtu žalobkyně na účet žalovaného;- z kopie občanského průkazu žalovaného, že jeho prostřednictvím byla ověřena totožnost žalovaného a OP má číslo , hodnota, , jeho platnost končí , datum, ;- z dokladu označeného payments info, že se jedná o ověření údajů prostřednictvím , jméno FO, a zaslání 1 Kč;- z potvrzení o provedené platbě částky 10 000 Kč dne , datum, , že tato byla provedena ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, ;- z výzvy právního zástupce žalobkyně k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne, že žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky.4. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu:Žalovaný při uzavření smlouvy o úvěru vystupoval jako podnikatel a úvěr uzavíral v souvislosti se svou podnikatelskou činností, jak ve smlouvě uvedl. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen v celé výši do 14 dnů, nejpozději do dne , datum, . Dle čl. 3.1.3. smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 2 800 Kč. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. K ověření uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalobkyně následně provedla lustraci dokladu v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . K ověření majitele bankovního účtu využívá žalobkyně služeb společnosti , právnická osoba, ., která disponuje licencí AISP – Account Information , právnická osoba, (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2), kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které byly vykonané na účtu žalovaného. Za účelem ověření majitele účtu provedl žalovaný tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo , tel. číslo, účelem legitimace při uzavírání smlouvy. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Žalobkyně úvěr žalovanému vyplatila dne , datum, na bankovní účet č. , č. účtu, . Úvěr byl žalovanému poskytnut, ale nebyl žalovaným uhrazen. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne , datum, .5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.7. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.8. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.9. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy, přičemž uzavírá, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, když žalobkyně plnila svou povinnost ze smlouvy poskytnutím peněžních prostředků dle smlouvy o úvěru, a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost poskytnuté peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neplnil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4.6.2010, č.j. 75Co 75/2010-83, popř. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569).13. Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazy prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil cokoliv nad rámec tvrzený žalobkyní. Tato skutečnost tvrzena nebyla a soud ji za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má naopak z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. Soud dospěl k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Žalovaný úhradu žalobní pohledávky netvrdil ani neprokazoval, soud ji za prokázanou nemá. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní od právní moci rozsudku