17 C 99/2026-49 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále také jen „věřitel“), uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli jistinu spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, v hotovosti v 52 týdenních splátkách ve výši , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, . Ke dni , datum, provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení, dlužná jistina činila částku , částka, a souhrnný dlužný poplatek částku , částka, . Předmětem žalobního nároku je částka , částka, sestávající z dlužné jistiny ve výši , částka, a z poplatku ve výši , částka, . Žalobkyně se dále domáhá zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, (počítaného z celkové dlužné částky ve výši , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do , datum, ) a úroků z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Nad rámec tvrzených úhrad žalovaný ničeho nezaplatil ani přes předžalobní výzvu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla výše uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:- Ze smlouvy o půjčce a ze smluvních podmínek, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli jistinu spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, v hotovosti v 52 týdenních splátkách ve výši , částka, .- Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, že tato je zapsána v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka , Anonymizováno, .- Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o půjčce byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, podaným na poštu dne , datum, .- Z přehledu plateb, že žalovaný v souvislosti s předmětnou smlouvou uhradil dne , datum, splátku ve výši , částka, .- Z výzvy k plnění a z podacího lístku, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne , datum, podaným na poštu dne , datum, k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli jistinu spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, v hotovosti v 52 týdenních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný na svůj dluh uhradil částku , částka, . Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o půjčce byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni, toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , odeslaným prostřednictvím pošty , datum, . Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne , datum, podaným na poštu dne , datum, k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.5. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti.6. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného do , datum, (dále jen „OZ“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejné druhu.7. Dle § 517 odst. 1,2 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.8. Podle ust. 39 OZ neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.9. Podle ust. § 41 OZ vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.10. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací na straně žalobkyně a dospěl k závěru, že původní věřitel předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni řádně převedl smlouvou o postoupení pohledávek, žalobkyně je tak ve sporu aktivně věcně legitimována.11. Soud dovozuje, že jednáním účastníků došlo dne , datum, k uzavření platné smlouvy o půjčce ve smyslu výše cit. ust. § 657 OZ, když věřitel plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši , částka, a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit ve sjednaných pravidelných splátkách. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy o půjčce uhradil částku , částka, , která měla být věřitelem z důvodů, které soud rozebere níže, započtena na dlužnou jistinu. K úhradě tak zbývá částka , částka, . Soud rovněž přepočetl kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení s ohledem na přiznání ponížené jistiny a dospěl k závěru, že tento činí z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, částku , částka, . Nárok žalobkyně na úhradu částky , částka, tak soud shledává důvodným, a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti po jeho přepočtu s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. (výrok I.).12. Naproti tomu žaloba co do požadavku na zaplacení částky , částka, , úroku z prodlení v kapitalizované výši , částka, včetně příslušenství z částky , částka, je dle soudu nedůvodná. V případě smlouvy o půjčce nelze dohodnout poplatek, lze dohodnout pouze úrok za poskytnutí peněz. Uvedené ustanovení je kogentní a nelze se od něj odchýlit, takové ujednání by bylo neplatné pro rozpor se zákonem – 39 OZ. Nicméně při preferenci výkladu nezakládajícího neplatnost (rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 625/03) lze dospět k platnosti uvedeného ujednání při posuzování poplatku jako úroku. Soud tedy na základě výše uvedeného souhrnný poplatek posuzoval jako úrok. V případě smlouvy o půjčce ze dne , datum, byl poplatek sjednán ve výši , částka, , byly-li peněžní prostředky poskytnuty na dobu 52 týdnů, pak ročně se jedná o cca 66,40 % poskytnutých částek. Soud vycházel z Databáze časových řad ARAD ČNB ohledně výše úroků, které požadovaly banky u úvěrů s obdobnými parametry v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru, a zjistil, že průměrná úroková sazba činila 12,52 % ročně. Ačkoliv je pravdou, že věřitel je nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, tato skutečnost se projevuje v tom, že soudy v rámci posuzování rozporu sjednané sazby s dobrými mravy obě sazby poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě však sjednaná sazba úroků převyšuje výrazně sazby úroků u bankovních úvěrů a je třeba ji považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 39 OZ i bez návrhu. Z uvedených důvodů tak platby žalovaného nemohly být věřitelem započteny na poplatek, když měly být započteny na jistinu. Z uvedených důvodů tedy byla žaloba, co se týká žalobkyní požadované částky , částka, včetně příslušenství z této částky (výrok II.) zamítnuta.13. O náhradě nákladů řízení ve výroku III. soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., dle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V dané věci byla žalobkyně úspěšná co do 58,94 % předmětu