20 C 44/2026-49 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 22 821 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dále také jen „věřitel) uzavřela se žalovanou dne 17. 9. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, tj. vrátit jistinu s úrokem ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, když po uzavření smlouvy uhradila celkem částku 11 000 Kč. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 9 717 Kč, dlužný úrok ve výši 631,51 Kč, poplatek za poskytnutí a sjednání úvěru ve výši 4 200 Kč, dlužný poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 796,53 Kč, dlužný inkasní poplatek ve výši 1 542,86 Kč, smluvní pokuta ve výši 5 933 Kč, úrok a zákonný úrok z prodlení.2. Pohledávky za žalovanou byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 postoupeny na žalobkyni.3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.4. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:5. Z výplatních pásek, z čestného prohlášení ze dne 12. 9. 2021 a z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 7. 12. 2020, že právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované na základě výplatních pásek, čestného prohlášení ze dne 12. 9. 2021 a dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 7. 12. 2020, kdy z výplatních pásek vyplynulo, že žalovaná má čistý měsíční příjem ve výši okolo 15 000 Kč, žalovaná čestně prohlásila, že má jedno nezletilé dítě a je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, v pracovním poměru na dobu neurčitou.6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 17. 9. 2021, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřel se žalovanou dne 17. 9. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, tj. vrátit jistinu s úrokem ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023 a ze seznamu postoupených pohledávek, že pohledávky za žalovanou byly smlouvou o postoupení pohledávek z dne 2. 8. 2023 postoupeny na žalobkyni.8. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne 1. 11. 2023 podaným na poštu dne 2. 11. 2023 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:10. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřel se žalovanou dne 17. 9. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, tj. vrátit jistinu s úrokem ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku 11 000 Kč. právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované na základě výplatních pásek, čestného prohlášení ze dne 12. 9. 2021 a dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 7. 12. 2020, kdy z výplatních pásek vyplynulo, že žalovaná má čistý měsíční příjem ve výši okolo 15 000 Kč, žalovaná čestně prohlásila, že má jedno nezletilé dítě a je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, v pracovním poměru na dobu neurčitou. Pohledávky za žalovanou byly smlouvou o postoupení pohledávek z dne 2. 8. 2023 postoupeny na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne 1. 11. 2023 podaným na poštu dne 2. 11. 2023 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník"), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.13. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.14. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.17. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.20. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).21. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.22. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.23. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka.24. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy její právní předchůdce prove