22 C 123/2025-178 – Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se dle obsahu žaloby domáhá určení, že žalovaná není dědičkou paní , jméno FO, , nar. , datum, , zesnulé dne , datum, (dále jen „zůstavitelka“), podle závěti ze dne , datum, , která byla sepsána notářským zápisem. V rámci dědického řízení uznal závět za pravou, ale nikoliv za platnou, jelikož zůstavitelka nebyla v době jejího sepisu tohoto jednání mentálně schopna, jelikož se od , Anonymizováno, léčila s Alzheimerovou chorobou, projevy byly zřetelné nejméně od , Anonymizováno, , kdy začala působit v mnoha situacích dezorientovaně. V tomto stavu absolvovala dědické řízení po svém manželovi na přelomu let , Anonymizováno, , kdy již nebyla schopna plně pochopit jeho účel. V době pořízení závěti se na straně zůstavitelky jednalo o takovou duševní poruchu, která ovlivnila její schopnost racionálně rozhodovat o svém majetku pro případ smrti.2. Žalobce byl k podání žaloby na určení odkázán v rámci řízení o pozůstalosti zůstavitelky vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, .3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, jelikož zůstavitelka duševní poruchou v době sepsání závěti netrpěla. Z prohlášení notářky v době sepisu závěti je zřejmé, že se přesvědčila o vážnosti vůle zůstavitelky. Z protokolu vyplývá, že závěť nebyla poškozena či opravována a listina neobsahuje skutečnosti zeslabující její věrohodnost. Zůstavitelka byla v , právnická osoba, poprvé v , Anonymizováno, , jelikož jí bylo zjištěno krátkodobé zhoršení paměti v souvislosti s úmrtím manžela v , Anonymizováno, (zeslabená imunita v návaznosti na nákazu , Anonymizováno, ). Ke zhoršení stavu zůstavitelky došlo až na přelomu , Anonymizováno, , kdy již potřebovala zvýšenou péči, do té doby si zajišťovala dovoz a výběr jídla, pracovala na počítači, vyjížděla do města a na nákupy, vyřídila si operaci , Anonymizováno, . Žalobkyně se o zůstavitelku starala sama se svými dcerami, žalobce se na adrese trvalého pobytu po dobu minimálně , Anonymizováno, nezdržoval. O existenci závěti se dozvěděla až po smrti zůstavitelky od , Anonymizováno, , která se zůstavitelkou hovořila v době sepsání a podpisu závěti.4. Soud na základě provedených důkazů učinil následující relevantní skutková zjištění, přičemž důkazy hodnotil samostatně i ve vzájemné souvislosti, výpovědi hodnotil s důrazem na zásadu přímosti na základě bezprostředního vnímání vyslýchaných osob. Současně přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, při zohlednění účinků koncentrace řízení ve smyslu § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v rozhodném znění (dále jen „o. s. ř.“), které nastaly skončením jednání dne , datum, .5. Žalobce byl odkázán k podání nynější žaloby v rámci řízení o pozůstalosti zůstavitelky, která zemřela dne , datum, , přičemž žalobu podal ve stanovené lhůtě (zjištěno z usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , ve spojení s datem podání žaloby – , datum, ). Žalobce a žalovaná jsou děti zůstavitelky (zjištěno rovněž ze zmíněného usnesení).6. Zůstavitelka nechala dne , datum, sepsat závěť notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, ; úvodem závěti je konstatováno, že se notářka přesvědčila, že se projev vůle zůstavitelky děje s rozvahou, vážně a bez donucení; v rámci závěti byla za dědice celé pozůstalosti povolána žalobkyně, pro případ nedožití byly náhradními dědici stanoveny její děti , jméno FO, a , jméno FO, (zjištěno z notářského zápisu , Anonymizováno, ).7. Se závětí nebylo od jejího sepisu nijak manipulováno (zjištěno z protokolu ze dne , datum, o zjištění stavu a obsahu právního jednání pro případ smrti).8. Ze zdravotního záznamu , tituly před jménem, , jméno FO, (v přílohové obálce č. l. 72) soud nečinil relevantní zjištění, jelikož byl předložen jako podpůrný k prokázání, že v době sepisu závěti u zůstavitelky ještě nebyla přítomna duševní porucha (konkrétně k tvrzení, že péče o zůstavitelku probíhala až v druhé půlce , Anonymizováno, ), nicméně otázka určení výskytu duševní poruchu u zůstavitelky je odbornou otázkou, jejíž zodpovězení náleží primárně ustanovené znalkyni. Z totožných důvodů soud nečinil relevantní zjištění ani z potvrzení Úřadu práce ČR ze dne , datum, (přílohová obálka č. l. 72).9. Zůstavitelka byla z psychiatrického hlediska poprvé vyšetřována dne , datum, na základě žádanky z , datum, , již během tohoto vyšetření byl objektivizován středně těžký kognitivní deficit (skóre , Anonymizováno, ); v , Anonymizováno, jí byla nasazena terapie léčivým přípravkem Donepesilem používaným k terapii kognitivního deficitu u Alzheimerovy nemoci, což odpovídá terapii u již rozvinuté demence; demence Alzheimerova typu byla potvrzena v , Anonymizováno, a v následujícím období probíhala progrese nemoci; v důsledku onemocnění je mj. omezen kritický náhled, dochází k poruchám úsudku, paměti, narušení rozhodování, orientace v širších souvislostech a důsledcích jednání, objevují se i změny v chování a osobnosti; uvedené onemocnění je trvalé a nemohlo se zlepšit a v době sepisu závěti jím zůstavitelka již jednoznačně trpěla, a to nikoliv ve formě pouze lehké kognitivní poruchy; středně těžká kognitivní porucha byla u zůstavitelky na základě dostupných zdravotnických podkladů přítomna minimálně od , datum, (zjištěno ze závěrů znaleckého posudku , č. účtu, ).10. Léčba léčivým přípravkem Donepesilem slouží pouze ke zpomalení zhoršování kognitivního deficitu, neslouží k jeho zlepšení (zjištěno z výslechu znalkyně).11. Pokud jde o provedené svědecké výpovědi, tak část svědkyň byla navržena žalovanou zejména k prokázání tvrzení o tom, že se zůstavitelka byla v rozhodné době schopna o sebe samostatně postarat a zajišťovat si různé potřeby (svědkyně , jméno FO, – , Anonymizováno, ; svědkyně , Anonymizováno, – , Anonymizováno, ; svědkyně , Anonymizováno, – notářka sepisující závěť), část svědkyň byla navržena naopak ze strany žalobce k prokázání protichůdného tvrzení, že se u zůstavitelky projevovala duševní porucha (zmatenost apod.) ještě před sepisem závěti (svědkyně , Anonymizováno, – , Anonymizováno, ; svědkyně , jméno FO, – , Anonymizováno, ; svědkyně , Anonymizováno, – , Anonymizováno, ). Vzhledem k tomu, že stěžejní otázka nynějšího řízení je odborného charakteru (objektivní určení okamžiku výskytu duševní poruchy), soud výše uvedené výslechy provedl primárně proto, aby měla znalkyně k dispozici dostatek podkladů pro formulaci svých odborných závěrů a aby je případně mohla zasadit do širšího kontextu.12. Sníženou věrohodnost soud shledal pouze u výpovědi svědkyně , Anonymizováno, , která byla jednak v blízkém vztahu k žalobci (, Anonymizováno, ), ale zejména dle hodnocení soudu nepřišla se záměrem vypovídat jako nezaujatý svědek, ale spíše nepokrytě prezentovat vlastní (a pro žalobce příznivé) hodnocení stavu zůstavitelky z psychologického pohledu (poznámky součástí soudního spisu). Tomu také odpovídá, že svědkyně vypovídala primárně obecně a na výzvy ke konkretizaci událostí reagovala obtížně. Ostatní výpovědi soud vyhodnotil jako zcela věrohodné, nicméně jejich obsah neposkytl jednoznačné podpůrné závěry ohledně duševních schopností zůstavitelky v rozhodné době (svědkyně v zásadě vypověděly podpůrně pro stranu sporu, která jejich výslech uvedla). Soud proto nakonec ani z těchto výpovědí nečinil žádná podstatná skutková zjištění, na kterých by bylo nynější soudní rozhodnutí postaveno, a svůj právní závěr opřel o odborné závěry znalkyně. S obsahem výpovědí se soud proto vypořádává v rámci hodnocení důkazů.13. V rovině hodnocení důkazů bylo potřeba vyhodnotit zdánlivý nesoulad mezi obsahem výpovědí svědkyň , tituly před jménem, , jméno FO, a , Anonymizováno, na jedné straně a mezi závěry znaleckého posudku, který jednoznačně konstatuje výskyt středně těžké kognitivní poruchy u zůstavitelky v době sepisu závěti, na straně druhé. Ač si svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, nevzpomněla přímo na konkrétní okolnosti sepisu notářského zápisu se zůstavitelkou, z její výpovědi věrohodně plyne (i ve spojení s obsahem samotného notářského zápisu), že si nebyla vědoma toho, že by zůstavitelka měla v době sepisu jakkoliv snížené kognitivní schopnosti, resp. neregistrovala nic, co by se z jejího pohledu zdálo jako podezřelé ve vztahu k duševnímu stavu zůstavitelky. Z výpovědi svědkyně , Anonymizováno, věrohodně plyne, že byla , Anonymizováno, zůstavitelky a setkávala se s ní pravidelně, v den sepisu závěti se sešly, jelikož jí o to požádala přímo sama zůstavitelka, která si chtěla něco zařídit ve městě a chtěla, aby šla s ní, aniž by svědkyně dopředu věděla, o co se jedná; rovněž z této výpovědi plyne, že byla zůstavitelkou požádána o to, aby o sepisu závěti nikomu neříkala, pokud to nebude nezbytné. Z výpovědí těchto svědkyň tedy plyne, že zůstavitelka si návštěvu u notářky zorganizovala samostatně a samostatně oslovila svou , Anonymizováno, , aby s ní šla do města.14. Znalkyně uvedla, že není vyloučeno, aby osoba se středně těžkým kognitivním deficitem byla výše uvedeného chování schopna (zajištění právní služby a doprava