11 C 109/2020-21 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou ze dne 25. 5. 2020 domáhala se žalobkyně proti žalované zaplacení 15 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 15 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne 31. 5. 2007 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě této smlouvy poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit celkem částku 25 440 Kč (půjčka 15 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 480 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 smluvních podmínek. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas, čímž porušila ujednání smlouvy a podmínek. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy uplynutím 53 týdnů od data podpisu, to je 5. 6. 2008. Žalobkyně od právního předchůdce neobdržela informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalované na její dluh, pouze o celkové výši úhrad 4 192,11 Kč. Pohledávka za žalovanou byla nejprve na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 s účinností k 1. 7. 2015 převedena na [právnická osoba] [právní forma], přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota postoupené pohledávky činila ke dni postoupení 21 247,89 Kč. V souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy bylo plnění žalované alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny ve výši 15 000 Kč, souhrnného poplatku (kapitalizovaný úrok) ve výši 6 247,89 Kč. Souhrnný poplatek je jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., starého občanského zákoníku, vypočtený ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje kapitalizovaný úrok. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 uzavřené mezi [právnická osoba] [právní forma] a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 14. 9. 2018. Z uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani přes upomínky, poslední upomínka před podáním žaloby byla ze dne 5. 5. 2020. 2. Ve věci byl dne 17. 6. 2020 pod [číslo jednací] vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne 24. 7. 2020, neboť se jej nepodařilo řádně doručit do vlastních rukou žalované. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když účastníci s takovýmto postupem souhlasili (za použití § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce [číslo] včetně smluvních podmínek, smlouvami o postoupení pohledávek, včetně příloh, potvrzením o zaplacení kupní ceny, podacími archy, oznámeními o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, 14. 9. 2018, výzvou před podáním žaloby ze dne 5. 5. 2020 a zjistil tento skutkový stav: [právnická osoba] poskytla 31. 5. 2007 žalované v hotovosti půjčku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se„ souhrnným poplatkem“ za poskytnutí půjčky ve výši 10 440. Celkovou částku 25 440 Kč odpovídající součtu půjčky 15 000 Kč a„ souhrnného poplatku“ 10 440 Kč byla žalovaná povinna hradit celkem v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy uplynutím 53 týdnů od data podpisu, to je 5. 6. 2008 Celkem žalovaná uhradila 4 192,11 Kč, tato částka byla započtena na základě ujednání čl. 5 smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy, nejprve na sjednaný souhrnný poplatek a následně na jistinu. Po úhradách žalované započtených na„ souhrnný poplatek“ ve výši 4 192,11 Kč činí dluh na jistině půjčky 15 000 Kč a dluh na nesplacené části„ souhrnného poplatku“ 6 247,89 Kč, celkem 21 247,89 Kč. Z částky 15 000 Kč žalobkyně důvodně požaduje zákonné úroky z prodlení, ty požaduje až od 2. 7. 2015 do zaplacení, tedy ode dne následujícího po účinném postoupení pohledávky [právnická osoba] [právní forma] l. Žalobkyně smlouvami o postoupení pohledávky (včetně seznamu postupovaných pohledávek), jakož i oznámeními o postoupení pohledávky žalované, prokázala, že se stala věřitelem pohledávky z půjčky za žalovanou a je ve věci aktivně legitimována. Přitom žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že zbývající dluh z půjčky žalobkyni jako nynější věřitelce, byť i jen zčásti, uhradila. 5. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále starý občanský zákoník). Nárok žalobkyně se proto, vzhledem k datu uzavření smlouvy o půjčce 31. 5. 2007, řídí hmotněprávní úpravou účinnou do 31. 12. 2013. Soud proto posoudil zjištěný skutkový stav podle ustanovení § 657 a následující starého občanského zákoníku. Nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 517 starého občanského zákoníku, výše úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění § 1 vládního nařízení č. 163/2005 Sb. Soud dále přihlédl i k ustanovením § 1879 a následující nového občanského zákoníku (postoupení pohledávky). 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalovanou zaplatit ve sporu úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 120,50 Kč. Přiznané náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 850 Kč a nákladů právního zastoupení 1 270,50 Kč Náklady právního zastoupení představují: odměna advokáta za 2,5 úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí věci, jednoduchá předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby), dále 3 x 100 Kč za 3 paušální náhrady hotových výdajů, vše v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif), když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (jak vyplývá z informačního systému okresního soudu ISAS). Dále částka 220,50 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty (21% DPH) z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů, což je v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř., když advokát, který zastupoval žalobkyni, osvědčil, že je plátcem DPH. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.