26 C 196/2021-48 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu mezi právní předchůdkyni žalobkyně společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa] (dále jen banka) a žalovaným uzavřené smlouvy o kontokorentním úvěru na účtu č. [bankovní účet], který banka pro žalovaného vedla a na který poskytla žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se případně vyčerpání těchto kontokorentních prostředků zavázal tuto výši kontokorentu zaplatit a tento limit nepřekročit. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost nesplnil, neboť uvedeny finanční limit přečerpával a nadto jej řádně a včas nesplácel, využila banka svého práva v souladu se smlouvou a převedla ke dni 1. 12. 2019 aktuální výši nepovoleného debetu ve výši 6 356,85 Kč na debetní účet a vyzvala žalovaného, aby tento dluh v pravidelných splátkách zaplatil. Žalovaný na výzvu banky nereagoval a z toho banka úvěr ke dni 14. 4. 2020 zesplatnila a současně vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku za žalovaným od právní předchůdkyně na základě postupní smlouvy ze dne 21. 1. 2021. Žalovaný byl o změně v osobě věřitele uvědomen v předžalobní výzvě žalobkyně ze dne 23. 2. 2021, která mu byla odeslána poštou dne 4. 2. 2021. Protože žalovaný na tuto výzvu nereagoval, domáhá se žalobkyně předmětem nároku u soudu podanou žalobou. 3. Platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 15a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Soud na základě předložených listin dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo z listinných důkazů prokázáno tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému k účtu, který pro něj vedla, možnost čerpání kontokorentních prostředků do výše 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tento limit nepřekračovat a čerpanou částku kontokorentu pravidelně hradit. Své závazky nesplnil, a proto banka nesplacenou část úvěru zesplatnila a vyzvala žalovaného k jejímu zaplacení. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobkyně prokázala svou věcně právní legitimaci ve sporu, když uvedenou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou s bankou uzavřela dne 21. 1. 2021 a že výše této pohledávky činila částku 8 156,85 Kč, jak ji vyčíslila banka před jejím postoupením žalobkyni. Protože žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobkyně a dluh žalobkyni nezaplatil přesto, že byl ve výzvě současně uvědomen o změně v osobě věřitele, vyhověl soud žalobě v celém rozsahu. 5. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 1723 odst. 1 a § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”). Nárok na úrok z prodlení soud posoudil podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, účinného ke dni prodlení žalovaného se zaplacením peněžitého dluhu. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 156,85 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně. 7. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.