26 C 263/2021-24 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu za poskytnuté zdravotní služby žalobkyni žalovanému dne 3. 8. 2020, které mu byly vyúčtovány ve faktuře [číslo] ze dne 2. 3. 2021 splatné 16. 3. 2021 na částku 1 638 Kč, neboť v době, kdy byla tato služba žalobkyní žalovanému poskytnuta, neměl žalovaný platné zdravotní pojištění v České republice, a tudíž žádná zdravotní pojišťovna tento lékařský výkon za žalovaného žalobkyni neuhradila. Protože žalovaný dluh nezaplatil v době splatnosti faktury a později nereagoval na upomínky k zaplacení této částky ze dne 15. 4. 2021, 26. 4. 2021 a 12. 5. 2021, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Listinami označenými v žalobě k důkazu provedl soud dokazování a dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu. Bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 3. 8. 2020 odborné [anonymizováno] vyšetření, za které vystavila žalovanému fakturu splatnou 16. 3. 2021 na částku 1 638 Kč, neboť v době vyšetření nebyl žalovaný pojištěncem v rámci systému veřejného zdravotního pojištění. V době splatnosti žalovaný tuto částku nezaplatil a nezaplatil ji ani později, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dluhu ve výši 1 638 Kč a úroku z prodlení z této částky za dobu od 17. 3. 2021, kdy se se zaplacením předmětného dluhu dostal do prodlení. 5. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 1723 odst. 1, § 2636 odst. 2 a § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Nárok na zákonné úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, účinného ke dni prodlení žalovaného se zaplacením peněžitého dluhu. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 146 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 638 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 600 Kč ve výši 546 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně. 7. Rozhodnutí soudu o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek je opodstatněn zněním pol. 2/2 a 1/1a) Sazebníku soudních poplatků jako nedílné přílohy zákona č. 549/191 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění.