26 C 301/2020-39 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu na nesplacené zápůjčce poskytnuté žalobkyní jako zapůjčitelem žalované jako vydlužitelce na základě mezi nimi dne 9. 12. 2019 uzavřené Smlouvy o bezúročné půjčce [číslo] ve které se zavázala zapůjčitelka přenechat vydlužitelce peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a vydlužitelka se zavázala tuto zápůjčku vrátit zapůjčitelce v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč počínaje měsícem lednem 2020 a konče měsícem červnem 2020. Pro případ prodlení se zaplacením každé splátky se zavázala vydlužitelka zaplatit zapůjčitelce smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jak vyplývá z čl. IV. uzavřené smlouvy. K poslednímu dni splatnosti 10. 6. 2020 nezaplatila žalovaná na dluh ničeho a z toho důvodu dluží žalobkyni mimo zapůjčenou jistinu 6 000 Kč též částku 3 000 Kč na smluvní pokutě, kterou se pro případ prodlení se zaplacením zápůjčky zavázala. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu k zaplacení tohoto dluhu před podáním žaloby nereagovala, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila a ke své procesní obraně neuvedla ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Na základě dokazování provedeného z listin předložených žalobkyní dospěl soud k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu, a proto na něj pro stručnost odkazuje. Bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou existoval smluvní vztah založený smlouvou [číslo] ze dne 9. 12. 2019 o poskytnutí bezúročné půjčky, na základě které se zavázala žalobkyně poskytnout žalované zápůjčku ve výši 6 000 Kč, a ve které se žalovaná zavázala tuto částku žalobkyni vrátit v šesti po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 000 Kč počínaje 10. 1. 2020. Pro případ prodlení se zaplacením splátky se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 500 Kč. Vzhledem k tomu, že ke dni splatnosti poslední splátky 10. 6. 2020 žalovaná na dluh ze zápůjčky nezaplatila ničeho, vznikla jí povinnost zaplatit žalobkyni spolu s touto částkou i smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou nezaplacenou částku, celkem tak na smluvní pokutu částku 3 000 Kč. Protože žalovaná na výzvu žalobkyně před podáním žaloby k úhradě dluhu ve výši 9 000 Kč nereagovala, vyhověl soud žalobě v celém rozsahu, a to včetně požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení se zaplacením poslední splátky dluhu. 5. Z hmotněprávního hlediska posoudil spor podle § 1723 odst. 1 a podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Nárok na zákonné úroky z prodlení byl posouzen podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Nárok na smluvní pokutu soud posoudil podle § 2048 o. z., a podle čl. IV. smlouvy uzavřené mezi účastníky ze dne 9. 12. 2019. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 7. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.