38 C 169/2021-32 — Okresní soud v Opavě

1. Podanou žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou [název soudu] dne [datum], postoupenou zdejšímu soudu z důvodu místní příslušnosti a doplněnou podáním ze dne 10. 8. 2021, se žalobkyně domáhala, aby žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částku 47 012,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 44 340,44 Kč od 1. 9. 2019 do zaplacení. Tvrdila, že poskytla žalované na základě části B) návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] a Všeobecných obchodních podmínek revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Ke dni [datum] (datum posledního čerpání úvěru) žalovaná postupně z úvěrového rámce vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši 58 068,31 Kč. Pro jednotlivá čerpání poskytnutého úvěru byly dohodnuty specifické podmínky jejich splácení: a) čerpání úvěru ([název]. [anonymizována dvě slova]) souhrnně evidované na podúčtu [číslo]. Tuto část úvěru se žalovaná zavázala splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč. Roční úroková sazba činila 23,76 %. V souladu s úvěrovou smlouvou byla žalovaná povinna hradit v rámci pravidelných splátek rovněž pojištění ve výši 5,99% z měsíční splátky úvěru. b) čerpání úvěru ([název]. [anonymizována dvě slova]) evidované na podúčtu [číslo]. Jednotlivá čerpání úvěru se samostatně dohodnutými (specifickými) podmínkami splácení se žalovaná zavázala uhradit 10 splátkami ve výši 1 057 Kč, roční úroková sazba činila 0 %. Žalobkyně byla v souladu s příslušnými všeobecnými úvěrovými (obchodními) podmínkami oprávněna požadovat, aby splátky jednotlivých čerpání byly žalovanou hrazeny souhrnnou platbou, jejíž splatnost byla dohodnuta vždy na 17. den v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Žalovaná svému závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas vyplývajícímu z úvěrové smlouvy nedostála. Žalobkyně účtovala v souladu se smlouvou o úvěru smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení, s jejímž splacením se žalovaná dostala do prodlení více než 30 dnů. V případě tohoto úvěru žalobce žalovanou vyzval k úhradě smluvní pokuty ve výši 85 Kč formou automatizovaných písemných upomínek, naposledy dopisem ze dne [datum]. Předtím, než se úvěr stal v důsledku prodlení žalované splatným, vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužné splátky ve lhůtě 30 dnů. Žalovaná v této lhůtě dlužnou splátku neuhradila. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně v souladu s příslušnými všeobecnými obchodními/úvěrovými podmínkami od úvěrové smlouvy odstoupila. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne [datum] a dluh žalované v celkové výši 48 904,15 Kč se tak stal splatným v celém rozsahu. Dlužnou částku ke dni zesplatnění úvěru tvoří součet následujících položek: jistina 45 097,63 Kč, úroky (úroky z úvěru do jeho zesplatnění) 2 672,27 Kč, pojistné 449,25 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínky 600 Kč, smluvní pokuta za prodlení 85 Kč. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou ke splnění dluhu. Znovu vyzvala žalobkyně žalovanou ke splnění dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Po odstoupení od úvěrové smlouvy žalovaná zaplatila částku 1 891,44 Kč, která byla přednostně započtena na jistinu úvěru. Žalovaná částka tak představuje rozdíl mezi dlužnou částkou úvěru a částkou uhrazenou po datu splatnosti na úvěr. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum], ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 2. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně doplnila tvrzení ohledně požadovaného smluvního úroku ve výši 2 672,27 Kč, požadovaného pojistného ve výši 449,25 Kč, smluvní pokuty ve výši 85 Kč, požadované náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, jakož i o prověřování úvěruschopnosti žalované. 3. Žalovaná, ač usnesením soudu vyzvána, aby se k podané žalobě a jejímu doplnění písemně vyjádřila, tak ve stanovené lhůtě neučinila. 4. Sod pak věc rozhodl bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., když souhlas účastníků s tímto procesním postupem je ve spise doložen. 5. Z listin, které ve věci předložila žalobkyně, a to: -) smlouvy o úvěru, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], -) Všeobecných obchodních/úvěrových podmínek žalobkyně, -) Sazebníku poplatků žalobkyně, -) dopisem žalobkyně žalované ze dne [datum], jímž žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy, -) výpisem z úvěrového účtu k úvěru [číslo] -) předžalobní upomínkou žalované ze dne [datum]. 6. Z uvedených listin soud zjistil skutkový stav: Z žádosti o úvěr a smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva za účasti zprostředkovatele [právnická osoba], žalovaná v žádosti uvedla údaje pro posouzení žádosti o úvěr. V podobě příjmů a výdajů, uvedla způsob bydlení - dům, byt momentálně splácen, rodinný stav vdaná, 2 vyživované děti, zaměstnání u [společnost] [anonymizována dvě slova] [příjmení] v [obec], čistý příjem 36 000 Kč, celkový příjem domácnosti 78 000 Kč, náklady na bydlení 19 000 Kč, ostatní pravidelné výdaje 2 000 Kč, finanční závazky 4 000 Kč měsíčně, vše ovšem bez bližší specifikace. Z výpisu úvěru [číslo] soud zjistil čerpání úvěru a dlužnou částku ke dni zesplatnění úvěru, když dopisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy [číslo] s účinností ke dni [datum], dluh žalované byl k tomuto datu vyčíslen v celkové výši 48 905 Kč. Z výzvy žalobkyně žalované ze dne [datum] k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu [číslo] (předžalobní výzvy právní zástupkyně žalobkyně) soud zjistil, že žalobkyní vyčíslená dlužná částka je ke dni zesplatnění úvěru tvořena součtem jistiny 45 097,63 Kč, úroků z úvěru do jeho zesplatnění ve výši 2 672,27 Kč, pojistného v částce 449,25 Kč, náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a smluvní pokuty za prodlení 85 Kč. Ze samotných tvrzení žalobkyně a z výpisu z uvedeného úvěrového účtu má soud za prokázáno, že žalovaná na dlužnou vyčíslenou jistinu uhradila částku 1 891,44 Kč po zesplatnění a tato částka byla započtena na dlužnou jistinu úvěru. Lze tak uzavřít, že žalovaná dluží z jí čerpaného úvěru na úvěrové jistině částku 43 206,19 Kč. Soud uzavřel, že žalobkyně jako úvěrující společnost nesplnila řádně svou povinnost zkoumat schopnost žalované splácet úvěr, když nezjistila dostatečně poměry žalované jako úvěrované. 7. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela s žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), žalobkyně vůči ní vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalované jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Ve veřejném zájmu bylo určeno poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Tyto povinnosti spočívají zejména v informování spotřebitelů a v dostatečném prověřování jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně spotřebitele vyplývá, že smyslem stanovení povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Žalobkyně jako úvěrující společnost byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti žalované byla povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalované, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí zřejmé, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovanou, ale tato tvrzení i řádně prověřit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozs