7 C 196/2021-26 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 6 320 Kč s příslušenstvím shora ve výroku specifikovaným s odůvodněním, že dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobkyně se společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 6 000 Kč Smlouvou se žalovaná zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 10 440 Kč (jistina úvěru 6 000 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 840 Kč smluvní úrok 23,72 % ročně z vypůjčené částky 6 000 Kč, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 200 Kč, úhrada za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště 2 400 Kč). Žalobkyně požaduje na dlužnou jistinu dluhu 1 594,92 Kč, dále 840 Kč na dlužný úrok, na dlužný poplatek za vyhodnocení úvěru 1 085,08 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 200 Kč. Pro posouzení úvěruschopnosti žalované byly posouzeny údaje o jejím zaměstnání u zaměstnavatele [právnická osoba] s výší měsíčního příjmu 5 000 Kč a dalšími příjmy domácnosti dosahujícími částku celkem 10 194 Kč. Nynější žalobkyně coby postupník uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky za žalovanou, když tato skutečnosti jí byla sdělena písemně dne [datum]. Další nárok žalobkyně je ze smlouvy uzavřené dne [datum], podle které mezi předchůdcem žalobkyně se společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 6 000 Kč Smlouvou se žalovaná zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 10 440 Kč (jistina úvěru 6 000 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 840 Kč smluvní úrok 23,72 % ročně z vypůjčené částky 6 000 Kč, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 200 Kč, úhrada za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště 2 400 Kč). Žalobkyně požaduje na dlužnou jistinu dluhu 462,11 Kč, dále 137,89 Kč na dlužný poplatek za vyhodnocení úvěru, kapitalizovaný smluvní úrok 321,83 Kč za dobu od 14. 1. 2017 do 29. 11. 2019. Nynější žalobkyně coby postupník uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky za žalovanou, když tato skutečnosti jí byla sdělena písemně dne [datum]. Žalované byla adresována dne [datum] předžalobní výzva. 2. Žalované byla doručena žaloba dne [datum], ke které se nevyjádřila. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně zčásti zpět žalobu týkající se smlouvy [číslo] pročež soud v tomto rozsahu řízení zastavil podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř., jak je patrné z výroku rozsudku v odst. II. 4. Soud dále pokračoval v řízení dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, jestliže ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Soud má za prokázané skutečnosti týkající se smlouvy [číslo] uvedené v odstavci prvním odůvodnění rozsudku, na které odkazuje. (Prokázáno ze smlouvy úvěru ze dne [datum] a potvrzení o provedení platby žalobkyně ve prospěch žalované 6 000 Kč v hotovosti, které je součástí smlouvy o půjčce, obchodních podmínek, bilance smlouvy, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], karty klienta, sdělení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předžalobní výzvy ze dne [datum]). 6. Při hodnocení shora uvedených důkazů soud uzavřel, že žalobkyně prokázala svá tvrzení, že byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.), že žalovaná převzala předmětnou částku 15 000 Kč, byl naplněn podstatný znak smlouvy jako reálného kontraktu, totiž že se do dispozice žalované se dostal předmět smlouvy, což bylo doloženo důkazem o vyplacení úvěru v hotovosti k rukám žalované. S ohledem na tyto skutečnosti byla žaloba shledána jako důvodná včetně zákonného úroku z prodlení, jestliže žalovaná předmětnou částku žalobkyni zcela nevrátila do uvedeného data, čímž se dostala následujícího dne do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a to částky 32 820,89 Kč zahrnující dlužnou jistinu, úhrady za služby a smluvní pokutu 8 750 Kč. 7. Rozhodnutí soudu je odůvodněno § 2395 a násl. o. z., a to zák. č. 89/2012 Sb., když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnut peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. se stanovuje výše úroku z prodlení, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy neúspěšná žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku 1 489 Kč. V této částce je zahrnuta odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k zaplacení a sepis žaloby) po 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby, celkem 900 Kč zvýšených o položku 21 % DPH o 189 Kč v souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř., takže náklady řízení včetně soudního poplatku 400 Kč a DPH činí celkem 1 489 Kč. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.