7 C 57/2021-41 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 159 233,91 Kč s odůvodněním, že mezi žalobkyní [právnická osoba] a původním žalovaným [celé jméno žalovaného], který zemřel [datum] byla dne [datum] uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru s úrokovou sazbou 18,9 % ročně po celou dobu platnost úvěrové smlouvy k účtu č. [bankovní účet] až do výše 100 000 Kč. Dne [datum] žalobkyně uzavřela s původním žalovaným smlouvu o kartovém úvěrovém účtu za účelem poskytnutí úvěru a založení kartového účtu, na základě které mu byl poskytnut úvěr 100 000 Kč s dohodnutým úrokem 23,88 % ročně. Celková částka z kontokorentního úvěru činí 76 764,51 Kč, celková částky z kreditní karty potom 82 469,40 Kč. Vzhledem k úmrtí jmenovaného žalobkyně dne [datum] přihlásila nezaplacenou pohledávku do pozůstalostního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], ze kterého vzešli tři pozůstalí, a to žalovaní 1) až 3), kteří na základě dohody nabyli rovným dílem ve výši [anonymizováno] svůj spoluvlastnický podíl. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zcela zpět vůči žalované 1) a žalované 3), které zaplatily svoji část dluhu v celkové výši 106 200 Kč, jakož i co do částky 106 200 Kč. Soud podle zpětvzetí žalobkyně podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu zastavil, jak je zřejmé z výroku rozsudku v odst. I. 3. Žaloba a předvolání k jednání soudu byla doručena žalované 1) dne [datum], žalovanému 2) dne [datum] a žalované 3) dne [datum]. 4. Soud pokračoval v řízení dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř., kdy žalobkyně omluvila svoji neúčast u jednání soudu, ostatní účastníci nikoli, a rozhodl na základě obsahu spisu a listinných důkazů v něm založených. 5. Soud má za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti shora uvedené v odstavci 1, a to na základě provedeného dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní - smlouvou o úvěru ze dne [datum], smlouvou o kartovém úvěrovém účtu ze dne [datum], obchodními podmínkami pro poskytování úvěrů, přihlášky pohledávky ze dne [datum], rámcové smlouvy o finančních službách ze dne [datum], výpisů z účtu za období [číslo] do [číslo], výpisů z účtu-kreditní karty za období od [číslo] do [číslo], usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], výzvy k zaplacení dluhu adresované všem žalovaným dne [datum]. 6. Soud uzavřel, že žalobkyně prokázala svá tvrzení, že byla mezi žalobkyní jako věřitelem a původním žalovaným jako dlužníkem uzavřeny shora definované smlouvy. Žalovaný zemřel a do jeho práv a povinností nastoupili na základě pozůstalostního rozhodnutí žalovaní, kteří byli vyzváni k zaplacení dluhu po zůstaviteli rovným dílem. Žalovaná 1) a žalovaná 3) takto učinily, žalovaný 2) nikoliv, pročež mu tato povinnost byla uložena ve výroku rozsudku v odst. II. 7. Základ původního nároku je odůvodněn § 2395 a násl. o. z., a to zák. č. 89/2012 Sb., když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnut peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 8. Podle § 1701 odst. 1 o. z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy neúspěšný žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 652 Kč, v této částce je zahrnut žalobkyní zaplacený soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení. Mezi žalobkyní a žalovanou 1) a žalovanou 3) rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, nebyly-li uplatněny. 10. Podle § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. bylo rozhodnuto o vrácení části soudního poplatku žalobkyni po právní moci usnesení, když soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Žalobkyně zaplatila na soudním poplatku 7 962 Kč z celé žalované částky 159 233,91 Kč. Pro zpětvzetí žaloby co do částky 106 200 Kč představující soudní poplatek 5 310 Kč, proto náleží vrátit žalobkyni ze zaplaceného soudního poplatku poměrnou část ve výši 4 248 Kč.