10 C 137/2016-252 — Okresní soud v Opavě

Dne [datum] podala žalobkyně zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala vůči žalovanému vypořádání společného jmění manželů. Žalobkyně uvedla, že manželství účastníci uzavřeli dne [datum] v [obec] a bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. [spisová značka] pravomocně ke dni [datum rozhodnutí]. Jako předmět vypořádání označila aktiva i pasiva. Konkrétně uvedla, že účastníci za trvání manželství a za společné prostředky nabyli nemovitosti v k.ú. [obec], konkrétně pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jeho součástí je stavba, rodinný dům [číslo popisné] (dále jen Nemovitosti), jejichž hodnotu odhaduje na 300.000 Kč. Dále účastníci nabyli do společného jmění vozidlo [označení vozidla] [anonymizováno], rz [registrační značka] [číslo] užívá žalovaný a jeho hodnota činí asi 20.000 Kč. Dále uvedla, že v roce 2014 si půjčila od [jméno] [příjmení], [datum narození], částku 50.000 Kč, kterou dne 31.3.2014 použila na úplné splacení společného závazku účastníků vůči [právnická osoba] z titulu úvěrové smlouvy uzavřené dne 24.2.2014. Tento úvěr čerpala s vědomím žalovaného a za účelem opravy vozidla [označení vozidla] [anonymizováno], a to ve výši 50.000 Kč. Závazek vůči [jméno] [příjmení] nebyl ke dni rozvodu manželství ani částečně splacen. Žalobkyně navrhla, aby Nemovitosti i vozidlo připadlo do výlučného vlastnictví žalovaného, aby ona převzala závazek vůči [jméno] [příjmení], a aby jí žalovaný vyplatil z titulu vypořádacího podílu částku 185.000 Kč. K žalobě se nejprve dne 19.9.2016 vyjádřil žalobce sám a uvedl, že„ Pozemek jsem koupil za své vlastní peníze. Chci polovinu z jejího podnikání celkem z 68.462 Kč, vyřízení pobytu v ČR 125.000 Kč, dluh mé matce za neplacení bydlení polovinu z 29.900 Kč plus 29 Kč poštovné, z internetu 349/ x 21 měsíců – 7.938 Kč, zlatý náhrdelník 22 karátů, rok 2000, 4.000 USD x kurz 1USD 42 Kč - 160.000 Kč; celkem to činí 34.231 Kč ½podnikání, 125.000 Kč pobyt v ČR, 14.950 Kč ½ dluh mé matce, 7.938 Kč internet, 80.000 Kč ½ náhrdelník 22 karátů, ještě polovinu z dluhu 75.000 Kč /3.000 Eur vůči [označení banky] [příjmení] [příjmení] [jméno] – 37.500 Kč. Požaduji celkem po navrhovatelce 299.619 Kč“ Poté se ve věci vyjádřil žalobce také prostřednictvím své právní zástupkyně, podáním ze dne 27.9.2016. Učinil nesporným tvrzení žalobkyně, že manželství bylo uzavřeno [datum] a zaniklo rozvodem dne [datum]. Dále popsal svůj finanční přínos, pokud jde o pořizování majetku; zdůraznil také, že před uzavřením manželství měl nemalé finanční úspory. Uvedl že ze zahraničního působení dojel domů [datum], když v posledním roce (leden 2000 až leden 2001) vydělal zhruba 43.522 €. Na hotovosti měl v té době asi 600.000 Kč. Dne 2.2.2001 mu byla převedena na účet jednorázová výsluha 200.000 francouzských franků (30.600 €, tedy zhruba 1.000.000 Kč). V prvních letech manželství žila rodina z úspor žalovaného, protože po narození syna otec aktivně pomáhal s výchovou syna a překlenoval tak jazykovou bariéru matky, která po příjezdu do České republiky neuměla česky. Také pobírali dávky na syna. Bydleli u matky žalovaného v jejím domě. Posléze začal žalovaný příležitostně podnikat a od roku [rok] pracoval v [země]. Žalobkyně pracovala asi 8 měsíců v roce [rok] v [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], a pak od května [rok] do rozvodu u [právnická osoba], vždy na částečný úvazek jako [povolání]. V posledním roce a půl před rozvodem se příjmové poměry žalovaného zhoršily v důsledku jeho úrazu a posléze částečné invalidity. Žalobkyně vydělávala minimální částky. Příjem z důchodu a příspěvky na děti sice postačovaly ke každodennímu uspokojování základních potřeb, nikoli však na vše. Zejména když žalovaný čekal několik měsíců na dorovnání svých nároků z pracovního úrazu. K dní rozvodu proto účastníci dlužili matce žalovaného na nákladech služeb v domě celkem 29.000 Kč. K jednotlivým položkám společného jmění manželů žalovaný poté uvedl, že pokud jde o nemovitosti, tak není pravdou, že byly pořízeny za společné prostředky. Kupní cena byla hrazena z jeho výlučných prostředků. Tyto nemovitosti sloužily jako zástava k zaplacení půjčky ve výši 500.000 Kč, kterou poskytl žalovaný v roce 2002 ze svých výlučných prostředků [jméno] [příjmení] právě na jejich zakoupení. Když se dlužník dostal v letech 2008 a 2009 do finančních problémů, byl v rámci exekuce nařízen jejich prodej. Protože pan [příjmení] půjčku žalovanému neuhradil do dne splatnosti 31.5.2009, přihlásil žalovaný svou pohledávku v rámci exekuce a tyto nemovitosti vydražil za částku 193.333 Kč, když částku 151.325 Kč dostal zpět jako výtěžek z prodeje zástavy z titulu vyloučené pohledávky za povinným. Peníze na zakoupení nemovitostí byly výlučnými prostředky žalovaného, když tehdy měl ještě rezervu asi 160.000 Kč ze svého a přechodně si vypůjčil částku 40.000 Kč od [jméno] [příjmení], kterou z výtěžku exekuce v říjnu 2011 vrátil. V roce 2016 nemovitosti vyčistil, odklidil část zbořeniště a postavil oplocení. Platí daň z nemovitosti. Pro případ že by nemovitost byla zahrnuta do společné masy majetku účastníků, uplatnil žalobce svůj vnos na pořízení této nemovitosti nejméně v částce 151.325 Kč, které obdržel jako výtěžek z prodeje a které jsou vrácením jeho vlastních prostředků poskytnutých panu [příjmení]. V takovém případě pak žalovaný navrhl, aby byla nemovitost přikázána do jeho vlastnictví. Osobní [značka automobilu], [registrační značka], je evidováno na žalobkyni a je v držení žalovaného. Bylo pořízeno jako zánovní v roce 2008 za 160.000 Kč, když část prostředků byly úspory žalovaného a větší část ceny byla zaplacena z prostředků získaných kontokorentním úvěrem v rámci účtu žalovaného u banky [označení banky] [anonymizováno]. V prosinci 2015 byl na tomto účtu dluh [číslo] Žalovaný navrhnul, aby vozidlo [označení vozidla] bylo přikázáno do jeho výlučného vlastnictví a aby rovněž on převzal také společný závazek [číslo] u [anonymizováno] banky. Dále žalovaný potvrdil, že prostředky z půjčky 50.000 Kč poskytnuté [jméno] [příjmení] byl splacen dřívější závazek u České spořitelny, který si žalobkyně vzala na opravu vozidla, které bylo pro rodinu nezbytné; jednalo se o nečekaný výdaj, proto byla věc řešena půjčkou. Žalovaný navrhnul, aby závazek vůči [jméno] [příjmení] převzala žalobkyně, naproti tomu aby on převzal závazek vůči své matce ve výši 29.000 Kč z titulu dlužných úhrad za služby spojené s bydlením, který žalovaný po rozvodu splácel a zbývá uhradit již jen 6.000 Kč. V replice, a to prostřednictvím odkazu na obsah emailu právní zástupkyně žalobkyně ze dne 19.4.2017 učiněného u ústního jednání dne [datum], žalobkyně doplnila, že žalobkyně pečovala o dítě převážně sama, když žalovaný pobýval vždy jeden až dva měsíce v [země] a domů se vracel vždy pouze na jeden až dva týdny. Jestliže byl žalovaný v České republice, nijak žalobkyni aktivně nepomáhal, neboť se věnoval příležitostným pracem nebo trávil čas s kamarády v [obec]. V době, kdy měl žalovaný hotovost, často půjčoval těmto kamarádům, a to poměrně vysoké částky. Žalobkyně v letech 2001 až 2002 obdržela příspěvek od státu ve výši 100.000 Kč na podporu cizinců a do manželství si také přinesla nějaké své úspory, které vybrala z [anonymizováno] účtu. Měla tedy sama dostatek svých finančních prostředků. Naopak to byla žalobkyně, kdo hradil náklady na domácnost, také z rodičovských dávek v době 2000 až 2005, následně z příjmu u [právnická osoba], kde pobírala 8.000 Kč měsíčně, od roku 2006 potom byla s dcerou [jméno] na mateřské dovolené. Po celou dobu až do ledna 2014, kdy žalovaný žalobkyni ze společné domácnosti vyhodil, hradila žalobkyně sjednané nájemné matce žalovaného, a rozhodně odmítá, že by na nájemném vznikl nějaký dluh. Pokud jde o zlatý šperk, jde o dar, který žalobkyně od žalovaného a své matky obdržela ještě před manželstvím. Za doby trvání tento šperk prodala a z prodeje se pořídil [označení vozidla]. Šperk měl hodnotu asi 10.000 Kč. Žalobkyně měla zlatých šperků více, tyto dostávala od své matky; postupně je v České republice prodávala, neboť neměla prostředky na základní obživou sebe a dětí. Pokud jde o půjčku [jméno] [příjmení], tato byla poskytnuta za trvání manželství a ze společných prostředků. Stejně tak byla ze společných prostředků uhrazena cena za vydraženou nemovitost v době kolem [datum]. Žalovaný žádné své výlučné prostředky neměl, proto bylo pro úhradu vydražené nemovitosti nutno vybrat spoření nezletilého [jméno] z čísla účtu [číslo] ve výši 95.000 Kč, a z účtu vedeného na jméno žalobkyně [číslo] ve výši 59.000 Kč, a to dne [datum]. Tyto prostředky v celkové výši 154.000 Kč byly vybrány a předány v hotovosti žalovanému na úhradu dražené nemovitostí. Datum odpovídá datu dražby, když právní moc usnesení exekutora o udělení příklepu je ze dne [datum]. Žalobkyně nezpochybňuje, že částka 151.325 Kč se následně vrátila jako výtěžek z prodeje zástavy, bylo však nejprve nutné složit prostředky k uhrazení vydražené nemovitosti a tyto pocházely ze spol