13 C 112/2022-24 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 820 Kč s příslušenstvím. Podaný návrh odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník motorového vozidla s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], VIN: [kód] nesplnil svou zákonnou povinnost, když v době od 6. 4. 2019 do 13. 4. 2019, tj. po dobu 8 dní, provozoval vozidlo v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), neboť v té době nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Z popsaných důvodů je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v rozporu se zákonem o pojištění odpovědnosti provozováno, přičemž výše příspěvku včetně nákladů na jeho uplatnění, nákladů upomínání a nákladů na vymáhání činí 820 Kč. Žalovaný příspěvek v době splatnosti, tj. do dne 29. 9. 2019, nezaplatil a neučinil tak ani následně, byť byl k tomu vyzván v předžalobních výzvách. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný je v registru silničních vozidel zapsán od 12. 9. 2018 jako vlastník a provozovatel motorového vozidla s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], VIN: [kód] (dále také jen„ předmětné vozidlo“), které bylo v období od 6. 4. 2019 do 13. 4. 2019, tj. po dobu 8 dní, evidováno jako nepojištěné. Z tohoto důvodu byl žalovaný vyzván žalobkyní k zaplacení příspěvku do garančního fondu ve výši 520 Kč (8 dní po 65 Kč) spolu s nákladem na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu trvalého pobytu dne 15. 8. 2019. Žalovanému bylo následně zasláno několik upomínek a dne 7. 12. 2021 předžalobní výzva. 5. Soud věc právně posoudil podle § 1 odst. 2, § 3 odst. 2, § 4 zákona o pojištění odpovědnosti a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako vlastník provozoval předmětného vozidla v období od 6. 4. 2019 do 13. 4. 2019, tj. po dobu 8 dní, bez sjednaného zákonného pojištění, čímž mu vznikla povinnost zaplatit příspěvek a náklady za mimosoudní uplatnění práva, k jejichž úhradě byl žalobkyní řádně vyzván. Výše příspěvku a nákladů mimosoudního uplatnění práva vyplývá z § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný dlužnou částku do dnešního dne neuhradil, proto mu v souladu s § 1968, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. vznikla také povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené k zaplacení příspěvku. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám advokátky žalobkyně ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, vozidla a nepojištěného období, datu doručení výzvy k zaplacení a výši žalované částky.