13 C 116/2022-25 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 800 Kč z příslušenstvím. Tvrdila, že jako poskytovatel zdravotních služeb poskytla žalované epidurální analgezii v hodnotě 800 Kč, kterou žalovaná neuhradila. Následně žalovaná dluh písemně uznala dne 24. 8. 2021 s tím, že jej uhradí ve lhůtě 10 dnů od tohoto uznaní. Žalovaná však dluh do dnešního dne neuhradila, ačkoliv byla k tomu vyzvána žalobkyní upomínkami ze dne 30. 9. 2021, 21. 10. 2021 a 15. 11. 2021. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila a ke své procesní obraně neuvedla ničeho. 4. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 5. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně poskytla žalované v rámci svých služeb epidurální analgezii za cenu 800 Kč. Dne 24. 8. 2021 žalovaná písemně prohlásila, že uznává dluh ve výši 800 Kč představující službu epidurální analgezie, kterou jí poskytla žalobkyně, a zavázala se tento dluh splatit nejpozději ve lhůtě 10 dnů ode dne uznání dluhu. Žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení dluhu upomínkami ze dne 30. 9. 2021, 21. 10. 2021, 15. 11. 2021 zaslanými na adresu uvedenou žalovanou v uznání dluh. Do dnešního dne žalovaná požadovanou částku nezaplatila. 6. Soud věc právně posoudil podle § 2636 a násl., § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně jako poskytovatel zdravotních služeb poskytla v rámci své činnosti žalované epidurální analgezii, za kterou se žalovaná zavázala zaplatit částku 800 Kč. Žalovaná dluh co do důvodu i výše uznala, avšak do dnešního dne svou povinnost zaplatit dluh dobrovolně nesplnila, proto ji v souladu s § 1968, § 1970 o. z. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. vznikla také druhotná povinnost zaplatit žalobkyni spolu s částkou 800 Kč zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty 10 dnů k zaplacení dlužné částky, jak se žalovaná zavázala v uznání dluhu, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 336 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 2 úkony právní služby (převzetí věci, žaloba) po 500 Kč podle § 7 bod druhý a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 336 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovanou zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.