13 C 129/2022-17 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 21 680 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. [číslo smlouvy] ze dne 21. 12. 2021, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému jako podnikateli účelový úvěr na úhradu nájemného ve výši 12 000 Kč na bankovní účet žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy byly parametry úvěru a sazebník, přičemž žalobkyně byla podle čl. III. smlouvy o úvěru oprávněna účtovat žalovanému za své služby poplatky podle parametrů smlouvy a sazebníku. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 2 830 Kč, poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr 300 Kč, celkově měl splatit 15 130 Kč dne 25. 1. 2022, avšak úvěr v termínu splatnosti neuhradil. Protože žalovaný porušil své závazky ze smlouvy, požaduje nyní žalobkyně po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, poplatků v celkové výši 3 130 Kč, smluvní pokuty ve výši 50 % z dlužné částky ve výši 6 000 Kč podle čl. VIII., účelně vynaložených nákladů ve výši 550 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 12 000 Kč od 26. 1. 2022 do zaplacení podle čl. VIII. smlouvy. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil, ke své procesní obraně neuvedl ničeho a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně omluvila svou neúčast u soudního jednání, přičemž souhlasila, aby soud ve věci rozhodl bez její přítomnosti. Soud tak ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. [číslo smlouvy] ze dne 21. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný, označený ve smlouvě jménem, příjmením, identifikačním číslem a místem podnikání uzavřel s žalobkyní smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho bankovní účet finanční prostředky 12 000 Kč na zaplacení nájmu. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru 2 830 Kč, poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti 300 Kč. Celkově měl žalovaný zaplatit žalobkyni částku 15 130 Kč, a to do 35 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému (do dne 25. 1. 2022). Součástí smlouvy byly také parametry úvěru, ve kterých byl sjednán poplatek ve výši 250 Kč za doručení jedné doporučené upomínky, poplatek za doručení jedné SMS upomínky ve výši 50 Kč. Účastníci se v čl. VII. smlouvy dohodli, že budou vzájemně komunikovat prostředky komunikace na dálku, a to emailem, poštovní službou, telefonem či prostřednictvím klientské zóny. Žalovaný se v čl. VIII. bodu 1. písm. a) zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky až do zaplacení. Dále se v čl. VIII. bodu 1. písm. c) zavázal k zaplacení smluvní pokuty ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě prodlení s placením úvěru déle než 15 dnů po uplynutí splatnosti úvěru. 4. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 21. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. 5. Z přehledu knihy odeslaných SMS bylo zjištěno, že žalovanému bylo po uzavření smlouvy o úvěru zasláno ze strany žalobkyně celkem 10 SMS zpráv, z toho 5 upomínek k zaplacení (ze dne 30. 1. 2022, 8. 2. 2022, 14. 2. 2022, 24. 2. 2022, 6. 3. 2022). Z knihy odchozí pošty bylo zjištěno, že žalovanému byly zaslány formou emailové zprávy upomínky k zaplacení úvěru, a to dne 28. 1. 2022, 30. 1. 2022, 8. 2. 2022, 9. 2. 2022, 14. 2. 2022, 15. 2. 2022, 22. 2. 2022, 24. 2. 2022, 6. 3. 2022. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 3. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 30. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že jinak bude dluh vymáhat soudní cestou. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu uvedenou ve smlouvě dne 30. 3. 2022. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, označenému ve smlouvě identifikačním číslem a místem podnikání, na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč určené k zaplacení nájmu. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky žalobkyni spolu s poplatkem 3 130 Kč do 25. 1. 2022. Nedílnou součástí smlouvy byly parametry úvěru, ve kterých byl sjednán poplatek 250 Kč za doručení jedné doporučené upomínky, poplatek 50 Kč za doručení jedné upomínkové SMS. Žalovaný se zavázal, že v případě jeho prodlení se splacením úvěru, zaplatí žalobkyni smluvní úrok ve výši 0,5 % denně z dlužné částky a dále po uplynutí 15. dne od počátku prodlení smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky. Žalovanému bylo zasláno 5 upomínek k zaplacení úvěru formou SMS. Dne 30. 3. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 7. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. 8. Podle § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“) platí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele (odst. 1). Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele (odst. 2). 9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1802 věta první o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. 10. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Smluvní volnost rovněž podléhá korektivu dobrých mravů. Právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, je třeba posoudit jako neplatné. Tento korektiv se uplatní i v případě posouzení výše smluvních úroků z prodlení, pokud by ujednání o výši úroků z prodlení bylo zneužitím smluvní volnosti v neprospěch dlužníka. Ve vztazích mezi podnikateli, kteří vystupují jako profesionálové, je obecně vnímání hranice jednání, které již není z pohledu dobrých mravů akceptovatelné, odlišné od vztahů nepodnikatelských, typicky od vztahů spotřebitelských. Avšak dlužník v postavení podnikatele není ochrany zbaven. Také v případě sjednaných úroků z prodlení mezi podnikateli je třeba posuzovat soulad takového ujednání s dobrými mravy vzhledem ke všem okolnostem, které ke sjednání úroků z prodlení vedly a jež existovaly v době uzavření smlouvy; je třeba se zabývat například rizikovostí obchodu vzhledem k předchozímu chování dlužníka či k jeho tehdy aktuální situaci, rozsahem očekávatelných škod na straně věřitele, významem případného nesplaceného dluhu pro věřitele, dalším obsahem posuzované smlouvy, skutečností, zda na prodlení dlužníka byly vedle úroku z prodlení navázány i další smluvní sankce plnící obdobné funkce, obchodními zvyklostmi stran a dalšími relevantními okolnostmi (rozsudky Nejvyššího soudu - ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. 23 Cdo 765/2020; ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019, ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019). 12. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., přičemž se jednalo o podnikatelskou smlouvu, neboť oba jednali v rámci své podnikatelské činnosti. Žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a byl podle smlouvy povinen tyto peněžní prostředky vrátit žalobkyni do 25. 1. 2022 spolu s poplatky za poskytnutí úvěru, přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti v celkové výši 3 130 Kč v souladu s ustanovením smlouvy o úvěru a parametry úvěru, které byly nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný však dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil a neučinil tak ani do 15. dne od uplynutí splatnosti úvěru, proto je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 50 % jistiny úvěru, tj. 6 000 Kč podle čl. VIII. bodu 1 písm. c) smlouvy a § 2048 a násl. o. z. Žalobkyně má také v souladu se smlouvou o úvěru a parametry úvěru právo na zaplacení částky 550 Kč představující účelně vynaložené výdaje na vymáhání pohl