13 C 31/2021-29 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 928 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 7. 10. 2005 (dále také jen„ smlouva o půjčce“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále také jen„ předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 1 928 Kč představující úrok 321,33 Kč, poplatek za administrativní činnost a hotovostní inkaso 1 606,67 Kč, v pravidelných 26 týdenních splátkách po 228 Kč v hotovosti s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 8. 4. 2006. Žalovaný však na půjčku nehradil ničeho, proto vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo na vrácení celé zbývající části dluhu po uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky spolu se zákonným úrokem z prodlení. Pohledávka ze smlouvy o půjčce vůči žalovanému byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností ke dni 5. 1. 2021 a postoupení bylo žalovanému oznámeno. 3. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do požadavku na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 386,37 Kč od 16. 4. 2006 do 18. 12. 2020 a ročního zákonného úroku z prodlení z částky 321,33 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž bude prodlení žalovaného trvat. Soud tak řízení ve výše uvedeném rozsahu zastavil podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. 4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil, ke své procesní obraně neuvedl ničeho a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u nařízeného jednání soudu omluvila a souhlasila s tím, aby soud o věci jednal a rozhodl bez její přítomnosti. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. 5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že dne 7. 10. 2005 předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 1 928 Kč v hotovosti v 26 týdenních splátkách po 228 Kč počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Celkově měl žalovaný předchůdkyni žalobkyně zaplatit 5 928 Kč. Podle smluvních podmínek uvedených na zadní straně smlouvy, které tvořily její nedílnou součást, se strany v čl. 8 dohodly, že v případě, kdy žalovaný nesplní včas povinnost uhradit splátku, má předchůdkyně žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky žalovaného. Žalovaný na půjčku neuhradil ničeho. Smlouvou ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka ze smlouvy o půjčce postoupena žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Dne 12. 11. 2021 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 6. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Soud aplikoval na věc ve smyslu § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, platný a účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), protože smlouva byla uzavřena ještě za jeho účinnosti. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli ve smyslu § 657 obč. zák. smlouvu o půjčce. Předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému peněžní prostředky a povinností žalovaného bylo vrátit půjčenou částku navýšenou o souhrnný poplatek, který představuje úplatu za poskytnutí půjčky. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že svou povinnost splnil, přitom je na něm, aby byl v tomto směru v řízení aktivní. Nezaplacením dluhu vznikla žalovanému podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. druhotná povinnost k zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši stanovené v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2010. Do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky půjčky dle splátkového kalendáře, tj. od 16. 4. 2006. Proto žalobkyně zákonný úrok z prodlení správně kapitalizovala od 16. 4. 2006 do 18. 12. 2020 O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 964 Kč, což představuje 94 % celkových nákladů řízení žalobkyně. Celkové náklady řízení vynaložené žalobkyní činí 2 089 Kč a sestávají se ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby ze dne 17. 2. 2022, neboť k výzvě na doplnění žaloby soud přistoupil z důvodu, že žaloba neměla všechny náležitosti. Tvrzení obsažená v doplnění měla být uvedena již v žalobě samotné. Dále soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, výši půjčené částky a žalované částky. 9. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ sazebník“). Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena a) sazebníku 1 000 Kč. Žalobkyně dosud zaplatila jen 400 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 600 Kč.