13 C 50/2021-22 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 524 Kč s tím, že dne 12. 9. 2020 při jízdě na lince tramvaje [číslo] hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaný neprokázal při kontrole cestujících prováděné pověřenou osobou platným jízdním dokladem, čímž mu vznikla povinnost zaplatit jízdné s přirážkou k jízdnému v souladu s přepravními podmínkami žalobkyně, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 5. Soud provedl důkaz smluvními přepravními podmínkami žalobkyně, ceníkem žalobkyně, zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 2. 9. 2020 podepsaným zaměstnancem žalobkyně a žalovaným, předžalobní výzvou k úhradě dluhu ze dne 30. 3. 2021 spolu s dodejkou a dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se dne 2. 9. 2020 v čase 13:30 hodin přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní na tramvajové lince [číslo]. Na výzvu pověřené osoby se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč nezaplatil. Výše jízdného a výše přirážky k jízdnému vyplývá ze smluvních přepravních podmínek a ceníku žalobkyně, přičemž lhůta k úhradě jízdného a přirážky k jízdnému činí 15 dnů ode dne uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu. Na adresu místa trvalého pobytu byla žalovanému zaslána dne 30. 3. 2021 výzva k úhradě dlužné částky. 6. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o přepravě podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že žalovaný cestoval dne 2. 9. 2020 bez platného jízdního dokladu, vznikla žalovanému povinnost zaplatit jízdné ve výši 24 Kč stanovené v ceníku žalobkyně a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou žalobkyní v čl. IX přepravních podmínek podle § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a § 7 odst. 5, 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Podle § 1968 a § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly, a to od 16. dne po uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu. Soud tak žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky ode dne 18. 9. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní upomínka, žaloba) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky.