13 C 53/2021-25 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 1 133 Kč s tím, že dne 17. 8. 2016 při jízdě vlakem [číslo] mezi stanicemi [okres] a [obec] [část obce] hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně se žalovaná neprokázala při kontrole cestujících prováděné pověřenou osobou platným jízdním dokladem. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 133 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Pohledávku v době splatnosti a ani později žalovaná nezaplatila, proto žalobkyně žalobou požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila a ke své procesní obraně neuvedla ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Soud provedl důkaz potvrzením o nedodržení SPPO ze dne 17. 8. 2016 podepsaným žalovanou; oznámením o závadách ze dne 17. 8. 2016; předžalobní výzvou k zaplacení spojenou s oznámením o postoupení pohledávky; knihou odeslané pošty se záznamy ze dne 30. 5. 2017; tarify společnosti [právnická osoba] ze dne 3. 11. 2014, 4. 2. 2015, 29. 5. 2015 a 26. 10. 2015; rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] ze dne 15. 12. 2015; smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 24. 2. 2017 včetně přílohy [číslo] – seznam postoupených pohledávek; smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 16. 3. 2017 včetně přílohy [číslo] – seznam postoupených pohledávek a dospěl k následujícímu skutkovému závěru. 5. Žalovaná, jejíž totožnost byla ověřena podle občanského průkazu, se dne 17. 8. 2016 přepravovala vlakem [číslo] jedoucím ze stanice [okres] do stanice [obec] [část obce] provozovaným předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] Na výzvu pověřené osoby se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné ve výši 133 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč stanovené tarify vydanými společností [právnická osoba] nezaplatila. Na adresu místa trvalého pobytu byla žalované zaslána dne 30. 5. 2017 výzva k úhradě dlužné částky a oznámení o postoupení pohledávky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2017 [právnická osoba] postoupily pohledávku vůči žalované [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2017, pohledávku postoupila žalobkyni. 6. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o přepravě podle § 2550 a násl. ve spojení s § 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že žalovaná cestovala dne 17. 8. 2016 bez platného jízdního dokladu, vznikla jí povinnost zaplatit jízdné ve výši 133 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč stanovené tarifem [právnická osoba] podle § 37 odst. 4 písm. b), odst. 5 písm. b), písm. c) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen„ zákon o drahách“) a § 7 odst. 5, 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Podle § 1968 a § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly, a to od následujícího dne po uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu. Soud tak žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 1 133 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 18. 8. 2016 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovanou zaplatit náklady řízení k rukám advokátky žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [], [spisová značka], [spisová značka]).