13 C 9/2022-25 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 548 Kč s příslušenstvím s tím, že se dne 18. 6. 2019, 25. 6. 2019 a 28. 6. 2019 při jízdě městskou hromadou dopravou provozovanou právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno 6 slov]“), žalovaný neprokázal při kontrolách cestujících prováděných pověřenými osobami platným jízdním dokladem. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit za každou jízdu bez dokladu jízdné ve výši 16 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Pohledávku v době splatnosti a ani později žalovaný nezaplatil, proto žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Soud provedl důkaz zápisy o provedených přepravních kontrolách [číslo] [číslo] [číslo] podepsanými žalovaným; smluvními přepravními podmínkami [právnická osoba] [anonymizováno]; tarifem jízdného [právnická osoba] [anonymizováno]; předžalobní výzvou včetně dodejky; smlouvou o postoupení souboru pohledávek včetně přílohy - seznam postoupených pohledávek a dospěl k následujícímu skutkovému závěru. 5. Žalovaný, jehož totožnost byla ověřena podle občanského průkazu, se dne 18. 6. 2019 přepravoval autobusovou linkou [číslo] dne 25. 6. 2019 trolejbusovou linkou [číslo] dne 28. 6. 2019 trolejbusovou linkou [číslo] provozovanými právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizováno]), na výzvu pověřené osoby se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné stanovené tarifem [právnická osoba] [anonymizováno] částkou 16 Kč za každou výše uvedenou jízdu a přirážku k jízdnému stanovenou smluvními přepravními podmínkami [právnická osoba] [anonymizováno] částkou 1 500 Kč také za každou výše uvedenou jízdu nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 2. 2020, č. A – [číslo] [právnická osoba] [anonymizováno] postoupil pohledávky vůči žalovanému žalobkyni. Na adresu místa trvalého pobytu byla žalovanému zaslána dne 13. 3. 2020 výzva k úhradě dlužné částky ve výši 4 548 Kč a oznámení o postoupení pohledávek žalobkyni. 6. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o přepravě podle § 2550 a násl. ve spojení s § 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že žalovaný cestoval ve dnech 18. 6. 2019, 25. 6. 2019 a 28. 6. 2019 bez platných jízdních dokladů, vznikla mu povinnost zaplatit jízdné podle čl. III. tarifu [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 16 Kč za každou jízdu a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou [právnická osoba] [anonymizováno] v čl. 10 smluvních přepravních podmínek podle § 18a odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a § 7 odst. 5, 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Podle § 1968 a § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly, a to ode dne následujícího po uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu. Soud tak žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 4 548 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 516 Kč ode dne 19. 6. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 516 Kč ode dne 26. 6. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 516 Kč ode dne 29. 6. 2019 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna za 2 a ½ úkonů právní služby (převzetí věci, jednoduchá výzva k plnění, žaloba) ve výši 500 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 168 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám advokátky žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu, čísle linky, případně výši žalované částky.