16 C 213/2021-38 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou nadepsanému soudu se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalobce provedl dne 14. 4. 2021 odtah vozidla [značka automobilu] [registrační značka], které bylo překážkou provozu na pozemní komunikaci v ulici [ulice] v [obec], a to pro blokové čistění komunikace. Uvedená lokalita, z níž bylo vozidlo odtaženo, byla označena dopravní značkou o dočasném zákazu stání ve smyslu zákona č. 13/1997, o pozemních komunikacích. Po skončení čistění komunikace bylo vozidlo vráceno na původní místo. Žalovaná částka 1 500 Kč je stanovena usnesením schůze Rady města Brna č. R 8/015 ze dne 29. 2. 2019 jako cena za technický úkon, při odtažení a vrácení vozidla zpět do místa odtahu. Vzhledem k tomu, že žalovaná uvedenou částku žalobci nezaplatila a neučinila tak ani přesto, že byla k tomu vyzvána před podáním žaloby, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou. 2. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 3. Na základě dokazování provedeného z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu a v podrobnostech je proto na něj odkazováno. Bylo zjištěno, že žalobce provedl dne 14. 4. 2021 odtah osobního motorového vozidla [registrační značka] v držení žalované, které bylo překážkou provozu na pozemní komunikaci v ulici [ulice] v [obec] pro blokové čistění komunikace. Pozemní komunikace, ze které bylo vozidlo odtaženo, byla označena dopravní značkou o dočasném zákazu stání, což provozovatel (žalovaná) uvedeného vozidla nerespektoval. Po skončení čistění komunikace bylo vozidlo vráceno na původní místo. Cena za odtažení vozidla při blokovém čistění byla stanovena usnesením Rady města Brna č. R 8/015 ze dne 29. 2. 2019. S ohledem na uvedené skutečnosti, kdy žalobce prokázal v žalobě uplatněný nárok, nezbylo než žalobě v celém rozsahu vyhovět, a to včetně požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení se zaplacením peněžité pohledávky od dne prodlení s jejich zaplacením ve smyslu ust. § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 4. Z právního hlediska soud spor posoudil podle § 1723 odst. 1 občanského zákoníku a podle § 9 odst. 1, § 19, § 19a odst. 1 a § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně. 6. Aplikace § 14b advokátního tarifu je odůvodněna množstvím obdobných tzv.„ formulářových“ žalob téže žalobkyně vůči jiným žalovaným podaných u zdejšího soudu (např. sp. zn.: 126 C 21/2020, 38 C 6/2020, 26 C 217/2019, 9 C 41/2018, 37 C 152/2017 a další). 7. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.