26 C 258/2021-48 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobou podanou u nadepsaného soudu se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán zaplatit jí ve výroku tohoto rozsudku specifikovanou pohledávku. Nárok odůvodnila tvrzením, že je podnikající korporací, která poskytuje zákazníkům možnost zaplatit za zákazníky složenky nebo faktury za elektřinu, plyn, operátory, platby na e-schopech apod., a to prostřednictvím služby „ Platba e-mailem nebo fotkou“, kterou zákazník zašle žalobkyni prostřednictvím svého [anonymizováno] účtu, nebo přes elektronickou adresu k úhradě. Uhrazená částka, kterou žalobkyně uhradí přímo dodavateli, je následně žalobkyní vyúčtována zákazníkovi, který má povinnost vyúčtovanou částku uhradit žalobkyni v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami do data splatnosti uvedeného na tomto vyúčtování. Žalobkyně zaplatila za žalovaného fakturu vystavenou dodavatelem [jméno] [příjmení] dne 25. 2. 2020, [číslo] ze dne 26. 1. 2021 znějící na částku 5 000 Kč. Žalobkyně následně vystavila doklad [číslo] se splatností do 15. dne následujícího kalendářního měsíce, tj. do 15. 3. 2020. K tomuto dni byla žalovaná povinna tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalovaná v době splatnosti tento dluh nezaplatila a úhradu neprovedla ani poté, co byla žalobkyní vyzvána po splatnosti dluhu k jeho zaplacení v písemnosti ze dne 3. 2. 2021, v níž byla vyzvána, aby dluh zaplatila do 10 dnů. S ohledem na prodlení žalované se zaplacením tohoto dluhu vznikl žalobkyni též nárok na zaplacení ve smlouvě dohodnutých vyúčtovaných poplatků v celkové výši 1 150 Kč. Protože žalovaná nereagovala na předžalobní výzvu a tento dluh ve výši 6 150 Kč před podáním žaloby nezaplatila, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobu. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila a ke své procesní obraně neuvedla ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Na základě dokazování listinami dospěl soud ke skutkovému stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu a pro stručnost na něj odkazuje. Bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou existoval smluvní vztah založený Smlouvou k službě [anonymizováno] účet ze dne 24. 2. 2020, v němž se žalobkyně zavázala poskytnout možnost žalované zakoupit zboží, jehož cenu uhradí žalobkyně a tuto následně žalobkyně vyúčtuje žalované, a žalovaná se ve smlouvě zavázala takto vyúčtovanou částku v době splatnosti zaplatit. Pro případ porušení povinnosti ze strany žalované byly ve smlouvě dohodnuty sankce spočívající ve vyúčtování v poplatcích vztahujících se k prodlení se zaplacením dluhu v následujících dnech. Žalobkyně vyúčtovala žalované kupní cenu za zboží ve výši 5 000 Kč, kterou však žalovaná v době splatnosti žalobkyni nezaplatila a z důvodu prodlení s úhradou této částky byly též postupně naúčtovány poplatky v souvislosti s prodlením v celkové částce 1 150 Kč. Protože žalovaná tuto částku žalobkyni nezaplatila a neučinila tak ani na základě předžalobní výzvy, vyhověl soud žalobě v celém rozsahu, a to i co do zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč od prvního dne prodlení s jejím zaplacením. 5. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ o. z.“) a podle § 2395 a násl. o. z. Nárok na zákonné úroky soud posoudil podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, účinného ke dni prodlení žalovaného se zaplacením peněžitého dluhu. 6. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 150 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně.