26 C 29/2022-20 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu žalovaného vůči žalobkyni, která pro něj provedla služby smluvené na základě mezi nimi dne 13. 11. 2019 uzavřené smlouvy o poskytování služeb ONI sytém, č. [spisová značka]. Služby poskytnuté v období od 13. 11. 2019 do 31. 12. 2019 žalobkyně vyúčtovala žalovanému jako osobě výdělečně činné fakturou [číslo] na částku 387,20 Kč splatnou dne 17. 12. 2019 a za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 fakturou [číslo] na částku 2 904 Kč splatnou dne 31. 1. 2020. Žalovaný v době splatnosti faktury nezaplatil, a protože uvedený dluh nezaplatil ani dodatečně na základě výzvy žalobkyně předcházející tomuto řízení, domáhá se žalující strana tohoto nároku u soudu podanou žalobou. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Na základě listin označených žalobkyní k důkazu soud uzavřel, že žaloba byla k soudu podána důvodně. Bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným existoval tvrzený smluvní vztah, v němž se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni služby, které mu poskytla dle dohody ve smlouvě. Žalovaný v době splatnosti ani jednu z výše uvedených faktur žalobkyni nezaplatil a jeho celkový dluh za poskytnuté služby dle smlouvy činí částku 3 291,20 Kč. Mimo uvedený nárok shledal soud jako důvodný i nárok uplatněný v žalobě na zaplacení částky 2 x 1 200 Kč (celkem 2 400 Kč) podle § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále také jen„ vládní nařízení“), podle něhož jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. Nárok na zákonné úroky z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a podle § 2 vládního nařízení. 5. Z hmotně právního hlediska byl spor posouzen podle § 1723 odst. 1 o. z., a podle § 1746 odst. 2 o. z. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou administrativních úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (odeslání předžalobní upomínky, sepis žaloby) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 7. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř.