26 C 295/2021-30 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím, a to z titulu dlužného pojistného, na které žalobkyni vznikl nárok na základě mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo] ze dne 20. 10. 2017, neboť žalovaný řádně a včas neuhradil předepsané pojistné. Pojištění zaniklo dle ust. § 2802 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”). 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z tvrzení žalobkyně a z předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v žalobě. Bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným trval v době uváděné v návrhu pojistný smluvní vztah na základě shora citované pojistné smlouvy, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému sjednaná pojištění, a žalovaný se zavázal platit za tato pojištění žalobkyni ročně pojistné ve výši 4 212 Kč s účinností od uzavření smlouvy. Žalovaný nezaplatil pojistné za období od 20. 10. 2019 do 22. 2. 2020, jehož výše představuje částku 1 983 Kč. Protože žalovaný celkový dluh, který je předmětem žaloby, neuhradil žalobkyni ani poté, co byl k tomu vyzván před zahájením tohoto řízení, soud žalobě vyhověl a to i co do požadovaných zákonných úroků z prodlení z této peněžité pohledávky. 5. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 1723 odst. 1 a § 2758 odst. 1 a násl. o. z. Nárok na zákonné úroky z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, účinného ke dni prodlení žalovaného se zaplacením peněžitého dluhu. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 983 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, sepis žaloby, odeslání výzvy k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně. 7. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.