26 C 303/2021-25 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 024 Kč s tím, že dne 8. 10. 2019 při jízdě na lince vlaku [číslo] provozovaného právním předchůdcem žalobkyně se žalovaný neprokázal při kontrole cestujících prováděné pověřenou osobou platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, žalovaný ovšem požadované v době splatnosti a ani později nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] postoupil pohledávku na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], sídlem [adresa]. Protože žalovaný na výzvu žalobkyně na zaplacení tohoto dluhu nereagoval, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Soud z listinných důkazů, které žalobkyně označila k důkazu, vzal za prokázaný skutkový stav ve shodě s obsahem žaloby, a proto pro stručnost na něj odkazuje. Bylo prokázáno, že se žalovaný dne 8. 10. 2019 přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně na lince vlaku [číslo]. Na výzvu pověřené osoby se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného a výše přirážky k jízdnému vyplývá ze Smluvních přepravních podmínek žalobkyně a Tarifu. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] postoupila pohledávku na spol. [právnická osoba] [anonymizována tři slova], sídlem [město], která následně jako další věřitel, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2020 postoupila předm. pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 6. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 7. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 8. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 9. Protože se žalovaný neprokázal během jízdy prostředkem hromadné přepravy osob platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobkyně důvodný, přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou pohledávku nezaplatil přes to, že byl k tomu vyzván naposledy v předžalobní upomínce předcházející tomuto řízení, soud podanému návrhu vyhověl a to i co do požadovaných úroků z prodlení z dluhované peněžité pohledávky, které byly přiznány žalobkyni podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., ve znění platném ke dni prodlení žalovaného se zaplacením dluhu. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 1723 odst. 1 o. z., a podle § 2550 a násl. o. z. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 024 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně. 11. Aplikace § 14b advokátního tarifu je odůvodněna množstvím obdobných tzv.„ formulářových“ žalob téže žalobkyně vůči jiným žalovaným podaných u zdejšího soudu (např. sp. zn.: [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a další). 12. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.