38 C 230/2021-44 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 20. 8. 2021, doplněnou a částečně vzatou zpět podáním ze dne 24. 9. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 720 Kč s příslušenstvím v žalobě přesně specifikovaným, a to jako jí postoupené pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne [datum], na jejímž základě uvedená společnost poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 640 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 18 113,21 Kč a dlužný souhrnný poplatek částku 12 606,79 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 3 200 Kč, po postoupení pohledávky žalobkyni již neuhradil ničeho. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně aktivní procesní legitimaci. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum], v níž mu byla stanovena lhůta k zaplacení do [datum], dlužná částka však přesto uhrazena nebyla. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně jednak doplnila žalobu, jednak vzala žalobu částečně zpět na příslušenství, a to ohledně částky ve výši 3 533,70 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení k [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den příslušného kalendářního pololetí, ve kterém prodlení žalovaného trvá a zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 2 814,94 Kč od [datum] do zaplacení. Soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby částečně zastavil usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. 3. Žalovaný, ač byl usnesením vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 4. K jednání, nařízenému na den [datum], se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač žaloba, doplnění žaloby s částečným zpětvzetím a usnesením s výzvou, aby se žalovaný k žalobě písemně vyjádřil, mu byly doručeny náhradně s účinky doručení, které nastaly již ke dni [datum] a předvolání k jednání mu bylo doručeno náhradně s účinky doručení, které nastaly již ke dni [datum], tedy více než 10 dnů před zahájením jednání. Soud tedy věc projednal za účasti substituční zástupkyně žalobkyně v nepřítomnosti žalovaného. 5. Soud provedl dokazování listinami, předloženými žalobkyní, a to: - smlouvou o půjčce [číslo] uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum], - smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřenou mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy [číslo], - oznámením o postoupení pohledávek, zaslaným žalovanému dne [datum] včetně dokladu o – odeslání, - předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] včetně podacího lístku, přičemž z uvedených listin vzal za prokázaný skutkový stav tvrzený v žalobě ohledně uzavření smlouvy o půjčce, poskytnutí tvrzené půjčky ve výši 20 000 Kč žalovanému v hotovosti, postoupení pohledávky z poskytnuté půjčky žalobkyni, jakož i o plnění žalovaného na tuto půjčku. 6. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen„ obč. zák.“). Jelikož smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum], tedy před účinností občanského zákoníku č. 89/2012, řídí se nárok žalobkyně hmotně právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013, konkrétně podle ust. § 657 a 658 obč. zák. o smlouvě o půjčce. 7. Soud dospěl k závěru o neplatnosti uvedené smlouvy o půjčce ze dne [datum] za situace, kdy za poskytnutí půjčky ve výši 20 000 Kč je nárokován„ souhrnný poplatek“ ve výši 13 920 Kč, tedy ve výši 69,6 % poskytnuté jistiny. Ustanovení ust. § 658 odst. 1 obč. zák. stanoví, že při půjčce lze dohodnout úroky. Občanský zákoník umožňuje, aby věřitel a dlužník sjednali peněžitou odměnu za poskytnutí půjčky formou úroku. Výše úroku musí být určitě a srozumitelně sjednána, jinak by takové ujednání bylo absolutně neplatné (§ 37), tj. výše úroku by měla být jasně stanovena. Výše úroků není právním řádem stanovena; byla-li by sjednaná výše úroku nemravně vysoká, a tuto okolnost je třeba hodnotit vzhledem ke všem okolnostem, bylo by možné takové ujednání charakterizovat jako absolutně neplatné podle § 39 obč. zák. Podle ust. § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. V daném případě smlouva o půjčce neobsahuje ujednání o úroku, nýbrž toliko o„ souhrnném poplatku“, což je pojem neurčitý, když jeho obsah blíže není znám. Z textu samotné smlouvy o půjčce nelze dospět k závěru, jak dovozuje žalobkyně v jejím doplňujícím podání ze dne [datum], že souhrnný poplatek se skládá ze dvou úplat, představujících úrok za půjčku a souhrn úplat za administrativní činnost a za hotovostní výběr splátek; pro tento výklad samotná dikce smlouvy nedává žádný podklad. Za popsané situace, kdy„ souhrnný poplatek“ (coby odměna za poskytnutí půjčky fakticky představující úrok) činí 69,9 % z poskytnuté jistiny půjček, tedy takřka 70 % z poskytnuté jistiny půjčky, nutno dojít k závěru o neplatnosti smlouvy o půjčce, jednak pro neurčitost ujednání o„ souhrnném poplatku“, zejména však pro to, že ujednání o poplatku, dosahujícím takřka 70 % z poskytnuté jistiny půjčky je již ujednáním příčícím se dobrým mravům. 8. Vzhledem k uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle ust. § 451 a násl. obč. zák. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný mimo jiné plněním z neplatného právního úkonu. Podle ust. § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. 9. Žalovaný získal na základě neplatné smlouvy o půjčce ze dne [datum] od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, přitom plnil (dle tvrzení samotné žalobkyně) předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 3 200 Kč, je tak povinen z titulu povinnosti k vrácení bezdůvodného obohacení zaplatit žalobkyni (která se postoupením pohledávky stala jejím věřitelem a je tak ve věci aktivně legitimována) částku 16 800 Kč a rovněž příslušenství na zákonném úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 16 800 Kč od [datum] do zaplacení, tj. od prvního dne následujícího po dni [datum], když v předžalobní výzvě ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení do [datum]. Požadavek na další příslušenství pohledávky z této smlouvy je tak zcela nedůvodný. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 16 800 Kč od [datum] do zaplacení, přičemž ve zbývající části předmětu řízení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 10. Výrok ohledně nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně sice byla úspěšná ve výši nepatrně přesahující polovinu žalované jistiny, neúspěšná však byla ohle