9 C 244/2020-37 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Opavě dne 15. 7. 2020, doplněnou 13. 11. 2020 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky celkem 23 820 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], měl uzavřít dne [datum] s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které měl poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a které se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 13 125 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 683 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, dále odměnu za zpracování a doručení ve výši 3 830 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 6 612 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena 18. 5. 2018. Této své povinnosti žalovaná nedostála, když do dne postoupení pohledávky ([datum]) uhradila celkem 2 469 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky 23 820 Kč sestávající z dlužné jistiny 13 930 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 9 889,55 Kč, kapitalizovaných úroků 314,21 Kč (29 % ročně z dlužné jistiny od 18. 5. 2018 do data postoupení 14. 6. 2018), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 987,46 Kč 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 2. 8. 2017 do data postoupení pohledávky), úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 13 930,45 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 13 930,45 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Pohledávka z předmětné Smlouvy byla společností [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni s účinností k témuž dni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze 14. 6.2018. Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svou procesní legitimaci. Před uzavřením Smlouvy předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěryschopnosti žalované vycházel z jejích informací ohledně rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů a získané informace poznamenal v zákaznické kartě. Informace ověřil z pracovní smlouvy a z potvrzení o příjmu a z dostupných rejstříků. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Jednání ve věci bylo nařízeno na 1. 2. 2022, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, o odročení jednání požádáno nebylo, dle ust. 101 odst. 3 o.s.ř. tedy jednal soud ve věci v nepřítomnosti žalované. Přítomný zástupce žalobkyně na podané žalobě setrval, když na dluh nebylo ze strany žalované ničeho uhrazeno. 4. Soud provedl důkaz smlouvou o zápůjčce [číslo] datovanou dnem [datum], včetně smluvních podmínek, zákaznickou kartou z téhož dne, Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení z 14. 6. 2018 včetně podacího lístku, výzvou k plnění z 12. 3. 20210 včetně podacího lístku z 13. 3. 2020, ze kterých zjistil, že dne [datum] předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou Smlouvu o zápůjčce, na základě které jí byla předána částka 15 000 Kč, což stvrdila svým podpisem a zavázala se zápůjčku 15 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 13 125 Kč (úrok 2 683 Kč, za zpracování a doručení 3 830 Kč, za administrativní činnost a komfortní splácení 6 612 Kč), tj. celkovou částku 28 125 Kč zaplatit poskytovateli zápůjčky v 59 týdenních splátkách po 469 Kč a poslední 60 splátka ve výši 454 Kč. Účastníci si dále dohodli zápůjční úrokovou sazbu 29 % ročně po celou dobu trvání Smlouvy. Podle informací v zákaznické kartě žalovaná uvedla, že je zaměstnaná na plný pracovní úvazek ve [právnická osoba] s.r.o. s čistým měsíčním příjmem 24 667 Kč a má další příjem ve výši 6 000 Kč, nemá zápůjčku u jiné společnosti, je vdaná, bydlí v nájmu, počet vyživovaných osob 2. Odhadované měsíční výdaje uvedla ve výši 5 000 Kč. Dále bylo zjištěno, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Předchůdce žalobkyně pohledávku vůči žalované postoupil žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum], což bylo doloženo i seznamem postoupených pohledávek a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem z 14. 6. 2018, odeslaným 13. 7. 2018. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána výzvou k plnění ze dne 12. 3. 2020, odeslanou dne 13. 3. 2020. 5. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 6. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že žalované byla předchůdcem žalobkyně, po zkoumání její úvěryschopnosti, poskytnuta v hotovosti zápůjčka ve výši 15 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s poplatkem v celkové výši 28 125 Kč v dohodnutých 60 týdenních splátkách nejpozději do 18. 5. 2018. Tento svůj závazek porušila, když za celou dobu uhradila pouze 2 469 Kč a nadále dluží žalobkyni žalovanou částku. Žalovaná netvrdila, aniž by prokázala, že dluh předchůdci žalobkyně, příp. žalobkyni uhradila a přitom je na žalované, aby byla v tomto směru aktivní. Soud tedy vycházel z tvrzení žalobkyně o výši, kterou žalovaná na zápůjčku zaplatila, a rozhodl tedy o povinnosti žalované uhradit žalobkyni požadovanou částku, jak ve výroku rozsudku uvedeno. Současně vznikla žalované nevrácením částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení ve smyslu §§ 1969, 1970 občanského zákoníku a dále i úroku, který si účastníci Smlouvy v této ujednali. Výše zákonného úroku z prodlení pak vyplývá z vyhl. 351/2013 Sb., přičemž do prodlení seč žalovaná dostala uplynutím týdenního lhůty po úhradě poslední splátky, tj. od 2. 8. 2017. U smluveného úroku se žalovaná dostala do prodlení od 18. 5. 2018, tj. uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 5 681,68 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 953 Kč a nákladů právního zastoupení dle vyhl. 177/96 Sb. za tři únory právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání návrhu) dle § 14b cit. vyhl. po 300 Kč, tři paušální náhrady dle odst. 5 cit. ust. po 100 Kč, jeden úkon dle § 7 bod 5 cit. vyhl. za účast při jednání ve výši 2 060 Kč, jeden režijní paušál dle § 13 odst. 3 cit. vyhl. ve výši 300 Kč, cestovné k jednání osobním automobilem na trase [obec] [obec] a zpět ve výši 214,70 Kč (tj. 1/3 z celkových nákladů - tři nařízená jednání téhož dne), náhrada za promeškaný čas za 4 půlhodiny po 100 Kč, kdy je rovněž požadována 1/3, tj. 133,30 Kč, vyjma soudního poplatku, vše navýšeno o 21 % DPH z částky 3 908 Kč, tj. o částku 820,68 Kč, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení celkovou částku 5 681,68 Kč ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Požadovanou náhradu za podání ze dne 10. 11. 2020 soud žalobkyni nepřiznal, neboť skutečnosti dotvrzené žalobkyní na výzvu soudu měly být již obsahem podaného návrhu.