111 C 9/2020-102 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou ze dne [datum] domáhala se žalobkyně proti žalované zaplacení částky 30 950 Kč a zákonných úroků z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že [žalobkyně] ([anonymizováno 13 slov]) byla vlastníkem (podílovým spoluvlastníkem) těchto nemovitých věcí: podíl ideální 1/2 stavby [adresa], rodinný dům, na parc. [číslo] ([list vlastnictví]), podíl ideální 2/3 pozemku parc. [číslo] zahrada, zemědělský půdní fond, podíl ideální 2/3 pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba [adresa], rodinný dům (pozemky zapsány na [list vlastnictví]), všechny nemovitosti se nacházejí v k. ú. [obec]. Žalovaná užívala výše uvedené nemovitosti i v období od [datum] do [datum] (to je v době, kdy byla žalobkyně jejich podílovou spoluvlastnicí, jak uvedeno výše) bez právního důvodu, když na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu dne [datum]) pozbyla vlastnické právo k nemovitým věcem, a to k podílu ideální 1/2 stavby [adresa], rodinný dům, na parc. [číslo] podílu ideální 1/3 na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] vše k. ú. [obec]. Žalovaná měla v budově [adresa] v obci [obec] trvalý pobyt od [datum]. Její trvalý pobyt na uvedené adrese byl ukončen [datum]. Za užívání předmětných nemovitostí bez právního důvodu za období od [datum] do [datum] požaduje žalobkyně částku 30 950 Kč. Tato náhrada byla vypočítána jako simulované roční nájemné ve výši 5 % z obvyklé ceny předmětných nemovitostí, to je 36 396 Kč. Celková v místě a čase obvyklá cena předmětných nemovitých věcí ve vlastnictví žalobkyně užívaných žalovanou byla stanovena znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ve výši 727 916 Kč (771 750 Kč – 43 834 Kč, to je cena pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], = 727 916 Kč). Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě za užívání nemovitých věci za uvedené období dne [datum] se splatností do [datum], výzva se nedoručená vrátila zpět. Dále zaslala žalobkyně žalované upomínku dne [datum], která byla žalovanou převzata [datum]. Na zaslanou výzvu ani upomínku žalovaná nikterak nereagovala, z dlužné částky nebylo dosud uhrazeno ničeho. V prodlení s platbou částky 30 950 Kč je žalovaná od [datum]. 2. Ve věci byl dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] vydán platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor. Nesouhlasila s tím, že by předmětné nemovitosti užívala neoprávněně, když poukázala na to, že je užívala už dávno předtím, než byla podána žaloba. Dále uvedla, že nevyužívala 2 místnosti, kde původně byly dětské pokoje, protože její synové již v domě nebydleli. Dále poukázala na to, že pozemek udržovala ze svých finančních prostředků. Zástupci žalobkyně jej přijeli jednou za 6 měsíců zkontrolovat a o údržbu nejevili zájem. 3. V podáních ze dne [datum] a [datum] žalobkyně doplnila, že žalovaná užívala předmětné nemovité věci v celém rozsahu, jak vyplývá z předloženého úředního záznamu z místního šetření ze dne [datum]. Dále poukázala na to, že, jak vyplývá i ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] ze dne [datum], v případě předmětné budovy – rodinného domu se v budově nachází pouze jedna bytová jednotka o velikosti 5+1, sestávající z technické místnosti v 1. NP a z 2. NP určeného k bydlení, přičemž fyzické rozdělení rodinného domu na 2 samostatné části není možné bez stavebních úprav. Žalovaná měla v budově trvalé bydliště a nijak nerozporuje, že v předmětné budově v rozhodném období bydlela. Přitom byla jedinou osobou, která bytovou jednotku v budově v celém rozsahu užívala a měla tak z užívání prospěch. 4. Do protokolu při jednání dne [datum] žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když uvedla, že si není vědoma, že by užívala něco, co jí nepatří. Tvrdila, že 3 místnosti v domě [adresa] v [obec] užívala na základě vlastnického práva a také se starala o pozemek vedle rodinného domu. Následně svá tvrzení změnila a uvedla, že v roce [rok] už nebyla vlastnicí nemovitostí, v domě [adresa] nadále bydlela, a to na základě ústní dohody s novým majitelem nemovitostí panem [příjmení]. Byla s ním dohodnuta, že může nemovitosti užívat bezplatně, než si najde jiné bydlení, když se mu bude starat o zahradu. Potvrdila, že v předmětném rodinném domě je pouze jedna bytová jednotka, do domu je veden jeden vchod, klíče měla pouze ona. K domu se dostala přes oplocený pozemek. Byla tam garážová vrata a branka, která se zamykala. Rovněž na zahradu chodila jenom ona. Předmětný rodinný domek si postavili s bývalým manželem, z nějakého důvodu, možná i v souvislosti s insolvenčním řízením, když ona byla v úpadku, o nemovitosti přišli. Předmětné nemovitosti užívala do června [rok], poté se přestěhovala do domu s pečovatelskou službou v [obec]. Od té doby, co se přestěhovala do domu s pečovatelskou službou, má na této adrese, to je [ulice a číslo], i trvalé bydliště. 5. U prvního jednání ve věci, které se konalo [datum], byla žalovaná osobně přítomna. Další jednání ve věci bylo nařízeno na [datum], předvolání k jednání bylo žalované doručeno v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 o. s. ř. vhozením do schránky dne [datum]. Předvolání k jednání na [datum] bylo tedy žalované doručeno včas. Dne [datum] bylo soudu poštou doručeno podání žalované, ve kterém uvádí:„ prosím o přesunutí termínu státní, které se má konat [datum] v [údaj o čase] hodin, na jiný termín z důvodu prodělání nemoci Covid a nyní se potýkám s postcovidovými syndromy“. Nic bližšího v podání žalované uvedeno nebylo, její tvrzení nebylo ničím doloženo. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. a platné judikatury v nepřítomnosti účastníků řízení může soud věc projednat a rozhodnout tehdy, byl-li účastník, který se nedostavil, řádně předvolán a nepožádal včas z důležitého důvodu (tkvícího v jeho osobě) o odročení jednání. Překážka nebo jiná okolnost zabraňující účastníkovi v účasti na soudním jednání současně musí představovat důležitý důvod, příčina toho, proč se účastník nemůže zúčastnit jednání a žádá o jeho odročení, se tedy musí s ohledem na její povahu vyznačovat nepředvídatelností, závažností, rozsahem nebo z jiných důvodů aspektem ospravedlnitelnosti (toho, co lze v dané situaci za důležitý důvod považovat). Důležitým důvodem jsou nejen události mající objektivní povahu, ale i okolnosti účastníkem (zástupcem) způsobené nebo jinak zaviněné, lze-li je v dané situaci považovat za důležité (za důvod vyžadující odročení jednání). Důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem případu. Z žalovanou tvrzeného důvodu uvedeného v žádosti o odročení není patrno, kdy onemocnění Covid prodělala a s jakými konkrétními projevy postcovidového syndromu se potýká a co konkrétně jí zabraňuje v účasti u soudního jednání (postcovidový syndrom může mít řadu projevů, není řečeno, že každý z nich způsobuje neschopnost účastnit se jednání u soudu). Vzhledem k tomu, že žádost o odročení neobsahovala takové údaje, na jejichž základě mohl soud posoudit, zda jsou dány vážné důvody, které žalované brání v účasti u jednání (žalovanou tvrzený důvod pro odročení nebylo možno vyhodnotit bez dalšího jako důležitý), postupoval soud dle § 101 odst. 3 o. s. ř. (srovnej například i názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 29 Odo 205/2001-79). 6. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že k tomuto datu byly podílovými spoluvlastnicemi rodinného domu [adresa] postaveného na parc. [číslo] k. ú. [obec], žalovaná a žalobkyně, každá z ideální 1/2. Nabývacím titulem pro žalobkyni bylo usnesení soudu o potvrzení připadnutí dědictví státu [číslo jednací] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum]). Nabývacím titulem pro žalovanou bylo potvrzení ONV [obec] o přidělení č. p. a kolaudaci ze dne [datum] – [anonymizováno] [číslo]. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že k tomuto datu byly podílovými spoluvlastnicemi pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] k. ú. [obec], žalobkyně z ideálních 2/3 a žalovaná z ideální 1/3. Nabývacím titulem pro žalobkyni bylo usnesení soudu o potvrzení připadnutí dědictví státu [číslo jednací] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum]). Nabývacím titulem pro žalovanou byla smlouva o převodu nemovitostí RI [číslo], darovací smlouva ze dne [datum] k BSM. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že k tomuto datu byli podílovými spoluvlastníky rodinného domu [adresa] postaveného na parc. [číslo] k. ú. [obec], žalobkyně a [jméno] [příjmení], každý z ideální 1/2. Nabývacím titulem pro [jméno] [příjmení] byla kupní smlouva ze dne [datum], právní účinky zápisu k [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že k tomuto datu byli podílovými spoluvlastníky poze