38 C 13/2023-20 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 31. 8. 2022, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 821 Kč s příslušenstvím, a to z titulu úvěrové pohledávky za žalovaným. Tvrdila, že u ní došlo ke změně obchodní firmy, ta v minulosti zněla„ [právnická osoba]“ a„ [právnická osoba]“. Veškerá smluvní ujednání mezi ní a žalovaným byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku podle § 562 NOZ tak, že žalovaný se zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa], při registraci uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu, k prokázání totožnosti předložil elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého účtu, na základě úspěšné registrace byla žalovanému v informačním systému žalobkyně založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému, žalovaný následně prostřednictvím své klientské sekce požádal o poskytnutí úvěru za podmínek uvedených ve smlouvě o úvěru. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného výpisem z účtu, případně výplatními lístky žalovaného za rozhodné období a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů [název] ([anonymizována tři slova]) nebo [název] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalovaného ke splacení úvěru. Následně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaný odsouhlasil její znění. Smlouva byla následně uložena v klientské sekci žalovaného. Ve smlouvě žalobkyně jako úvěrující sjednala s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce 10 000 Kč, žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne 6. 1. 2022. Následně žalobkyně s žalovaným sjednali prodloužení doby splatnosti úvěru do [datum] a poplatek za poskytnutí úvěru za poslední období doby poskytnutí úvěru ve výši 3 791 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne [datum] (datum odepsání úvěru z účtu žalobkyně) převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni neuhradil. Žalobkyni tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 791 Kč rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od [datum] do zaplacení. Podle čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] v celkové výši 2 030 Kč. Žalobkyně nárokuje smluvní pokutu v souladu s § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vždy pouze do výše poloviny jistiny. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky e-mailovou zprávou. Doručování prostřednictvím e-mailové zprávy bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno v [článek] [číslo] smlouvy o úvěru a je považováno za rovnocenné doručování v listinné podobě. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl uzavřen elektronickými prostředky komunikace na dálku, z povahy tohoto smluvního vztahu vyplývá i následná komunikace těmito prostředky. Žalobkyně prokazatelně odeslala žalovanému výzvu k plnění prostřednictvím elektronické pošty na emailovou adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o úvěru. 2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. 3. Žalovaný, ač byl usnesením vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 4. Soud pak ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., když souhlas účastníků s tímto procesním postupem je ve spise doložen, přičemž vycházel z obsahu spisu a listin, které ve věci předložila žalobkyně. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], kopie občanského průkazu žalovaného a žádosti žalovaného o úvěr ze dne [datum] soud vzal za prokázána tvrzení v žalobě uvedená ohledně uzavření smlouvy o úvěru elektronickými prostředky na dálku podle § 562 o. z. Proto soud vzal za prokázáno, že žalovaný jako úvěrovaný a žalobkyně jako úvěrující mezi sebou uzavřeli smlouvu, na základě které uvedená společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč na účet ve smlouvě uvedený ([bankovní účet]), který se žalovaný zavázal splatit do 28 dnů, přičemž vedle úvěrové jistiny se zavázal žalobkyni jako poskytovateli úvěru zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 791 Kč. Z potvrzení o platbě ze dne [datum], vystaveného společností [právnická osoba] má soud za prokázáno, že žalobkyně skutečně žalovanému uvedený úvěr poskytla na jeho účet u uvedené banky. Žalovaný netvrdil, natož, aby prokázal, že by žalobkyni na uvedený úvěr cokoliv plnil. 6. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., přitom se jedná o úvěr spotřebitelský ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se proto předně zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 tohoto zákona ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalovanému jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Ve veřejném zájmu bylo určeno poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Ty spočívají zejména v informování spotřebitelů a v dostatečném prověřování jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně spotřebitele pak vyplývá, že smyslem stanovení povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet uvedený peněžní produkt. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalovaného, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). 7. Z vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní k žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru [číslo] soud má za prokázáno, že žalobkyně zjistila osobní poměry žalovaného (svobodný, bez vyživovací povinnosti k dětem, informace o exekucích – bez záznamu, insolvenční rejstřík – bez záznamu, databáze odcizených a neplatných dokladů – bez záznamu, lustrace v registrech dlužníků [název] [anonymizována dvě slova], uvedla údaje o žalovaným v jeho žádosti uváděných příjmech a výdajích, a to příjem 25 000 Kč, výdaje 5 000 Kč, náklady na bydlení 2 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 0 Kč, měsíční výdaje splátek úvěrů 0 Kč), přičemž dále uvedla svá zjištění o úvěruschopnosti žalovaného: průměrný měsíčný příjem 21 980 Kč ověřen výpisy z účtu za říjen 2021 a listopad 2021 a výplatní páskou za 2021 [číslo], výdaje domácnosti 5 000 Kč, jiné finanční závazky 0 Kč, náklady na bydlení 2 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 0 Kč, k tomu uvedla, že životní minimum tak činí 3 860 Kč (dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění), čistý příjem domácnosti 14 980 Kč, náklady celkem 7000 Kč, maximální částka k zapůjčení: 21 000 Kč, poskytnutá částka: 10 000 Kč na účet [bankovní účet], DTI: 3. 8%, DSTI: 32. 9%, původní výše úvěru v žádosti: 19 000 Kč na 28 dnů, poznámka od specialisty ověření úvěruschopnosti: sníženo na 10 000 Kč. 8. Z výplatního lístku žalovaného za období [období] [rok] soud zjistil jeho čistou mzdu ve výši 25 135 Kč, z toho mu na účet bylo zasláno 24 014 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba] za období [datum] do [datum] byl zjištěn počáteční zůstatek na účtu 437,95 Kč a konečný zůstatek 147,32 Kč, nasvědčující tomu, že žalovaný měl vyšší výdaje (57 984,66 Kč) než příjmy na tento účet (57 694,03 Kč). Z výpisu z účtu žalovan